Hotel v BariRáno probíhá v klídku, odlétáme totiž až v poledne, takže ráno funguju ještě jako starosta. Pak doma kávička a už je tu Pavel s Vášou. Nakládáme kufřík a vyrážíme. Parkujeme opět na nejlepším parkovišti u letiště. Dodávka nás ihned převáží do haly, kde se zbavujeme kufrů a jdeme vyjíst mekáče, mám totiž strašnou chuť na opečené krevety. Pak už se naločujeme do éra. Přestože tahle společnost nemá místenky, máme dobrá místa. Jenže okno je zasraný (jinak to napsat nešlo) jak jetel, takže fotky z přeletu do Milána nic moc. Tak si dáváme alespoň dobré vínečko. V Miláně máme čtyři hoďky čas. Dost málo na to, abychom jeli do města, ale dost na to, abychom ochutnali místní vínko, nebo dvě:-) Pak jdeme ke gejtu, kde mi na rameno klepe úplně cizí chlápek, jestli prej jsem v restauraci nezapomněl brašnu s foťákem. No, to je přeci vůl, když mám brašnu přes rameno. A ejhle, nemám! Tak to to pěkně začíná. Poděkuju a jdeme se usadit do letadla. Cesta opět v pohodě a po hodině a kousek přistáváme v Bari. Kufry máme za chvilku v ruce a tágem jedeme do hotelu. Následuje rychlé ubytování a cesta do hotelové restaurace s výhledem na moře. Jídlo poměrně dobré, ale docela malé porce. Obsluha děsná, asi to nebyla Italka:-) Pak se jdeme projít podél moře. Cestou narážíme na nádhernou restauraci na pláži. Jdeme dovnitř jen na jednu pizzu pro všechny. Jen taková ochutnávka. No, číšník to pochopil jinak a každému naúčtoval kuvert, jako bychom měli k večeři slona. Blbeček. Pak se procházkou vracíme na pokoj, kde následuje v rychlém sledu sprcha, fernet a skok do peří.