Lampedusa - loďOtevřu ráno oko a koukám, celé obloha zatažená. No co, zvolíme náhradní program. Trocha té hygieny, bohatá snídaně a jsme zpátky na pokoji. A hle, obloha je úplně čistá, nikde žádný mráček, jen samá modř. Ti Italové prostě snesou turistům modré z nebe. Tak že, žádný náhradní program, platí ten původní. Dneska toho moc nenachodíme, budeme totiž jezdit lodí!!!!
Balíme si věci na celej den, pití, jídlo, krémy a vyrážíme do přístavu. Půjčujeme si krásnej parník s čtyřtaktním motorem Honda, s ledničkou a s tekoucí sladkovodní vodou. Následuje krátká instruktáž italským mechanikem. Pak hned nahazuju motor a vyrážíme z přístavu. Nejdříve na západní konec ostrova. Míjíme pláže, které jsme včera navštívili ze břehu. Poprvé stavíme na pláži Cala Galera. Lodník hází kotvu, já vypínám motor. Necháváme se houpat mořem, opalujeme se, medíme si. Pak vytahujeme kotvu a přejíždíme k další pláži, a tak pořád dál, až téměř na západní konec ostrova. Tam se začalo moře trošku více vzdouvat, tak to raději otáčíme, a jedeme zpět do jedné ze zátok, kde si děláme piknik na lodi. s plným břichem pak střídavě usínáme na přídi. Po procitnutí opět nahazuji motor a jedeme do další z mnoha zátok. Kotvíme a z lednice vytahujeme žlutýho melouna. Nádherně sladkej a studenej. Opět odpočinek, Ivana na přídi, já na zádi. Trochu se začal zvedat vítr, který přepral i naší kotvu. Tak ji radši vytáhneme a jedeme dál na východ ostrova. Opět míjíme ty nádherné zátoky s plážemi, míjíme i přístav a pokračujeme podél pláží na jižním cípu ostrova. vmístě, kde končí letiště, se otáčíme a podál pobřeží se vracíme zpět směrem k přístavu. Cestou míjíme v plné rychlosti potápěče, který nám mává a hlasitým křikem nám sděluje, že je rád, že nás vidí, a že už dlouho nezažil ten pocit, když kolem něj profrčí motorovej člun. Nebo aspoň tak jsem si tu jeho gestikulaci vyložil J. Když už jsme téměř vpřístavu, vyrazí z něj finanční stráž a uhání na širé moře. Ladně jsme přeskočili dvoumetrové vlny, které se za ním táhly. No ale pak už spořádaně dojíždíme do přístavu na kotviště. Odevzdáváme parník, vyhazujeme bagáž a tradá k hotelu. No tradá, je to jen dvěstě metrů, tak že hupky dupky. Následuje sprška, a pauzička. Pak přehodím baterky ve foťáku a vydáváme se na pochod kolem přístavu, a pak dál k letišti. Cestou vidíme místo, kam se vyločujou bubáci z Tunisu, stany a kontejnery červeného kříže, kteří je opatrujou. Pak se šplháme nad přístav k letišti, odkud je nádhernej rozhled na celý přístav i město. Jdeme ještě kus dál podle letiště, míjíme nádhernej hotel. Až při bližším ohledání zjišťujeme, že to není hotel, ale čistička odpadních vod. No, ještě se máme co učit. Potom už naše kroky směřují do restaurace na večeři, a pak na hotel. Tady probíhá příprava na zítřejší výlet do :-)., ale to až zítra! Dobrou s kobrou, vlastně s mambou královskou :-).