3. den, sobota 14. 4. 2018

Vstáváme krásně vyhajaný v půl jedenáctý, trocha té hygieny, snídaně. Pak si prohlížíme blízké okolí hotelu a pomalu vycházíme k Zakázanému městu. Protože bydlíme v samotném centru Pekingu, máme to opravdu kousek, necelých sedmset metrů. Procházíme bezpečnostními rámy, a už jsme před Bránou Nebeského klidu a vstupujeme dovnitř. Je to ohromné a úžasné. Ani to takhle nejde popsat, to až u fotek. Je tam sice hodně lidí, ale na té obrovské ploše se krásně rozmělnili. Oproti tvrzení v průvodci, je tu hodně občerstvení i záchodů, a dá se téměř všude platit kartou. Takže jsme se tam krásně naobědvali, měli jsme na půl maso s houbama a maso na kari. Přesně jak prorokoval Sváťa, protože mám světlé vlasy, jsem tady za exota. Teda v dobrém. Jedna rodinka s holčičkou se se mnou chtěla fotit, a holčina z ochranky i líbat! 🙂 🙂 🙂 . Cestou zpět na hotel kupuju u pouličního prodejce, na doporučení Váši, v páře vařené knedlíčky plněné masovou směsí. Moc dobré! A kousek dál pak takové placaté pečivo s fialovou náplní. Sice nevíme, co to bylo, ale bylo to dobré 🙂 . Pak jdeme na pokoj, dát si kávu, fernet a hodinku pauzu.
Vyrážíme na noční obchůzku. Cíl je jasný, muž s koženou brašnou nesmí projít 🙂 . Ale ne, jdeme na Pekingskou kachnu. Cestou nás zastavují Číňanky a chtějí se družit. No fakt, bílejch lidí je tu fakt malinko. V první hospodě fronta v chodbě, cca patnáct, dvacet lidí. Jdeme dál. V druhý hospodě jsme druzí na čekačce, ale během asi deseti minut postupujeme do finále. Tedy ke stolu. Objednáváme kačera, a něco jako špenátový salát. Salát už máme skoro v sobě a kačena nikde. Zavoláme obsluhu a Ivana se ho ptá, kde je kachna a jestli nechce přes hubu. Prý malý technický problém. No a fakt, už se to nese! První jako specialita opečená hrudní kůže, která se při pojídání vyválí v cukru. A pak, hlavní chod. A po jeho téměř snědení můžu s klidem napsat, že grandiózní hlavní chod! A k tomu deset mističek různých druhů sojovek, okurky, pórek, řepa a čert ví co ještě. Vlastně jo, ještě rýžový papír. Aspoň Ivana říkala, že je to rýžový papír. Na druhou stranu musím ale napsat, že pak číšník hledal ubrousky 🙂 . Snědli jsme tak dvě třetiny a konečná. Zbytek nám zabalili sebou. No a pak tradá domů. Cestou jsem si ještě koupil Budweiser, ale až na pokoji jsem zjistil, že je Americkej. No ale v Číně? Taky rarita. No a teď, klídek na pokoji…
Za to, že včera lilo jako z konve, nám dnes nabídnul Peking krásný slunečný den!

Fotky z Číny

Fotky z Číny

Už to vypadalo, že fotky z Číny snad nikdy neudělám. Ale přes léto bylo takový horko, že se v pracovně, kterou mám pod střechou, nedalo být ani minutu. A to jsem zkoušel i větrák, a nepomohl ani ten! Po prázdninách se konečně zatáhlo a dalo se něco dělat. Nejdřív...

Video z Číny

Video z Číny

Tak je tomu skoro měsíc, co jsme se vrátili z Číny, a konečně jsou tady zpracovaná videa. Stálo to hodně času, nervů, ale myslím, že to stálo za to. Při dnešním zkušebním promítání jsme ještě přišli na to, že doprovodná Čínská hudba působila spíš rušivě, tak jsem jí...

12. den, pondělí 23. 4. 2018

12. den, pondělí 23. 4. 2018

Cesta ze Šanghaje do Dubaje byla dost dlouhá, skoro devět hodin. Něco jsme prospali, něco prokoukali na telku, a něco projedli. Musel jsem uznat, že jejich "ice Digital Widescreen" je pekelně propracovanej. Ještě, co je to "ice". I - information, C - connection, E -...

0 komentářů