Svatý PetrRáno snídaně – stejná jako předchozí dny, ty čtyři párky tam už leží od úterý. Pak se balíme a jako protřelí autoturisté nacpeme vrchovatě kuframa naší zapůjčenou Lancii. Vyrážíme od hotelu na letiště a máme to hezky načas. Bohužel po cestě se ukázalo, že si Kája neuložil do GPS polohu parkoviště půjčovny na letišti, tak jedeme po paměti. A najednou, kde se vzali, tu se vzali dva policajti a už na nás zvedají plácačku. Když ale uviděli, jak odhazuji kufry a pak můj zděšený výraz a navíc uslyšeli příšernou angličtinu (možná mi taky vůbec nic nerozuměli) kdeže je to parkoviště, tak nás radši pustili bez řečí dál:-) Přesně v 10 hodin odevzdáváme auto (už jsem zahnala ten infarktový stav), na letišti dáváme vínko v malých lahvičkách a už se přesouváme do Říma. Vlak z Fiumicina na Termini letos stojí 14 euro, ale je to alespoň celkem rychlé. V hotelu Patria se ubytováváme a vyrážíme nejkratší cestou po Via Nazionale do centra. Po cestě se zastavujeme v jedné skvělé lidové tratorii na oběd. číšníkovi z nás přecházely oči kolem, co všechno jsme snědli. Docházeli jsme pak k Benátskému náměstí, když se docela dost rozpršelo. Naštěstí se s námi Váša rozdělila o deštníky. Zapadli jsme do nejbližšího kostela, že posedíme a po dešti vyrazíme. Jenže pršelo víc a víc, lidí v kostele taky přibývalo víc a víc. Takovou návštěvnost tam asi ještě nezažili. Pavel se vytasil s výborným nápadem vzít si taxi do Vatikánu. Tak jsme se dovezli přímo ke Svatopetrskému náměstí a poprvé bez front na kontrolní rámy (umístěnýma těsně pod chrličem vody) jsme navštívili baziliku. V přední části se odehrávala mše, takže se dopředu nemohlo. Rozhodli jsme se přes nepřízeň počasí vylézt na kopuli. Během výstupu jsme z vnitřní strany kopule viděli z výšky velebníčky. Na ochozu bylo téměř prázdno a tak jsme se pokochali sice zamračeným, ale ostrým výhledem. Pak jsme ještě vlezli na chvíli do baziliky a pak už tradá na metro a zpátky do hotelu. V blízkém obchodě jsme nakoupili zásoby vína, proscuitta a podobných pochutin na večeři.