Ráno se jdeme nasnídat do zásoby. Čekají nás dnes dlouhé přesuny. Nemůžu najít místní psiska, tak se ptám kde jsou, a místní slečna říká, že jsou na vinici, ale že je to tam nebaví, takže za chvilku určitě přijdou. A skutečně. Pes matka asi za čtvrt hodiny přichází, a přestože má přísný zákaz lézt do rybníka, přichází celá mokrá 🙂 . No nic, jdeme se zbalit, nakoupit vína a jedeme směr zámek Valtice. Teda, kdyby bylo na mě, zůstal bych tu do konce týdne. Ale ty ředitelé…
Do Valtitic je to trochu dál, než jsme si mysleli, a navíc jsme museli kus objíždět, protože tu stejně jako před pěti lety, opravují silnice. Na zámku jde Ivana na prohlídku, a já se jdu na hodinu vyvalit do bylinkové zahrádky. Přesně takhle si představuju, že to vonělo v zahrádce Babičky od Božky Němcové.
Když skončila prohlídka, sešli jsme se v zámecké kavárně na malé občerstvení, a pak už jsme šli pro auto a do navigace jsme nacvakali Ledeč nad Sázavou. Na zámku ve Valticích byly plakáty, že tam v červenci vystoupí Pražský umělec Marian Vojtko, což posléze i potvrdil 🙂 . Jenže to my, budeme na Martinském mlýně…
Cesta po dálnici docela odsejpá, i když se na několika místech opravuje. V Ledči se nejdříve přiřítíme k bráně hradu, kde se opravuje most, takže se vracíme do města. Tam nás přepadne hlad, takže nejdříve navštívíme restauraci na nábřeží pod hradem. Vypadá to tu úplně stejně, jako v Českém Krumlově. Když jíme, začíná pršet. Když dojíme, už neprší. Sápeme se tedy do vršku na hrad. Tam už mají všechno zavřené, protože za čtvrt hoďky jim padla. Ale protože jsme mladí a sympatičtí, otevírá nám paní věž, a my lezeme nahoru. Paní určitě seděla někde u monitoru a sledovala nás, jak se plazíme nahoru. Ale jo, jsme tam. Výhled tak akorát, bylo po bouřce. Poohlídneme se po okolí, pár fotek a padáme.
A pak už hup do auta a cesta domů, do naší nerodné vesničky.