Budíček v půl osmé, snídaně ze stříbra a v půl deváté vyražíme do přístavu. Kupujeme lístky na parník a vyplouváme podél pobřeží Neapolského zálivu do města Castellammare di Stabia, odkud jezdí autobus do Pompejí. Starou Blažkovou autobus, vlak to byl, ale chvilku to trvalo, než jsme na to přišli (musela jsem se italsky domlouvat s jednou prodavačkou, fakt žúžo, ale naučila jsem se několik základních italských slovíček – dopl. – Ivana) No, aspoň ta výprava byla trošku dobrodružná.

Nádraží jsme našli během chvilky (další domluva s policistkou v italskoangličtině – dopl. – Ivana) a vlak se přiřítil téměř hned. Jedeme asi pět stanic do Pompei Scavi. Zastávka je hned u vchodu do vykopávek. Ještě před vstupem kupujeme ledový pití, protože je takové horko, že se i žulové dláždění rozpouští. Vstupujeme a zíráme.

Bylo to obrovské město se spoustou domů a domečků, paláců, hospod. Jsou tu jak široké bulváry, tak uličky, kam se vejde sotva člověk. Nacházíme také známé odlitky těch, kteří se před katastrofou nedokázali zachránit. Práce na obnově města stále pokračují, tak že vidíme i obnovené vinice, které ležely pod pětimetrovou vrstvou popela. Snad z každého místa města je vidět Vesuv.

Po více než třech hodinách opouštíme mrtvé město. Mimo areál si sedneme na lavičku a vstřebáváme dojmy, když  kolem nás proběhla skupina organizovaných a upocených turistů, hnána průvodkyní s jasným sloganem vytetovaným na čele: Čas jsou moje peníze, tak sebou koukejte hodit bando!.

Zpátky jsme rozhodli jet vlakem. Na cestu si kupujeme bagetu a jdeme na nádraží. Ve vlaku střídavě usínáme, protože prohlídka Pompejí byla opravdu vyčerpávající. Vystupujeme na Hlaváku a jdeme se osprchovat a odpočinout na hotel.

Po přestávce vycházíme na podvečerní prohlídku města. Jelikož nebydlíme v turistické čtvrti, jsou zážitky vskutku jedinečné! Obzvláště provoz na silnicích 🙂 . A pak ještě, když jsem si koupil peprmintovou ledovou tříšť. Brzo jsem zjistil, že ty pohledy kolemjdoucích nebyly závistivé!

Do hotelu přicházíme po deváté s ošoupanýma nohama a koukáme na Brutální Nikitu v italštině. Stejně je to kočka!