LampedusaVstáváme vdevět :-). Tak co dneska? vúterý výlet lodí, ve středu výlet letadlem a dnes? Dnes výlet terénním vozem! vmístní ostrovní půjčovně aut půjčují různé druhy přibližovadel. Od skútrů přes klimatizovaná vozidla až po džípy, které jako by vypadly z filmu MASH. Tak že si půjčujeme, přes recepční, úplně stejné vozidlo, jakým jezdil Howkey Pierce.
Po snídani vyrážíme směrem na západ. Nejdříve nad Králičí pláží, to je tam, kde se líhnou želvy :-), děláme pár panoramatických snímků, protože jsme sebou vzali i stativ. Potom pokračujeme dál na západ. Naším cílem je maják na západě ostrova, ale za živého boha nemůžeme najít k němu cestu. Vždycky dorazíme knějakému vojenskému objektu. Protože nemáme sebou navigaci, prozatím to vzdáváme a po severním pobřeží ostrova jedeme k majáku na východním pobřeží. Každou chvilku zastavujeme na místech, odkud je výhled na skaliska a moře. Na jednom obzvlášť hezkém místě pózujeme s džípem na fotky pro babičky. Za volantem mě střídá Ivana. Také si chtěla zkusit, jaké to je řídit teréňák. Pokračujeme dál, až k majáku. Tam se usalašíme na skaliskách a pozorujeme ruch na moři.
Následně jsme si jeli odpočinout před sluncem na hotel. A také se najíst. Prošuto s melounem. Zatím co se Ivana válí, já dopisuju deník za středu.
Kolem čtvrté vyrážíme na odpolední část výpravy. Nejdříve se jedeme zásobit do supermerkata, pak pokračujeme středem ostrova opět k západnímu majáku, tentokrát ale s navigací. Byla nám ale na prd, stejně nás dovedla zase k vojákům. No nevadí, zajíždíme na útes a večeříme vpřírodě. Po jídle se vracíme do města a jedeme z letiště, na východní část ostrova. I tam jsou pěkné pláže i strmá skaliska. vzarostlém prostředí objevujeme krásné vily pro horních šest tisíc. Vlastně jen šest, bez těch tisíců. Cestou zpět se zastavujeme u přistávací dráhy a čekáme na přílet večerní linky Meridiany. Asi za čtvrt hodiny přelétá vnízké výšce nad letištěm MD 82, nad mořem se otáčí o stoosmdesát stupňů a vrací se zpět. Rozsvěcí se přistávací dráha a pilot předvede ukázkové přistání.
My balíme a jedeme na hotel. Devátá udeřila, a je opět tma jako vpytli a já jsem dnes neztratil ani jednou kšiltovku 🙂
PS: zítra odlétá Honza s Luckou do Říma, kde se pak vsobotu sejdeme. Když jsem Lucce psal, jestli se těší a jestli už má sbaleno, odpověděla: Ano, zabaleno a natěšeno, dnes spím oblečená, obutá s taškou vruce a mezi dveřma. No, není na zabití??? 🙂