Tak vstáváme opravdu v šest! Ale docela se to dá, až na toho blba, co tady celou noc bzučel kolem hlavy! Dali jsme si jenom čaj s nějakou sušenkou, a pádíme na recepci. Tam se nás snažilo během dvaceti minut ujmout asi pět průvodců, ale ani jeden není ten správný! Ale nakonec se dočkáme, a přijde pro nás mini Číňanka se strašně nepříjemným hlasem! Odvede nás do mikrobusu a jedeme doplnit pár lidí. Tam naštěstí průvodkyně vystoupí a předá nás kolegovi. Ten se představí jako Bruce Lee, a prý jeho oblíbený sport je kung fu. No, z „Brúslího“ má tak akorát brejle, a možná vejšku. O tom sportu ani nemluvě! Tak konečně vyrážíme, první zastávka je v „továrně“ na výrobu hedvábí. Po příjezdu nás průvodce předá místní průvodkyni, a ta zasvěceně vypráví o tom, jak se housenka zakuklí a zamotá, jak jí usmrtí a jak z kukly odmotávají vlákno. Vyprávění jí vydrželo necelých pět minut, a pak nás zatáhla do krámu za začala nabízet zboží za „suprprajs“. Jako bych to už někde viděl… No nic, skáčeme do mikrobusu a jedeme dál. Další zastávka je hrobka dinastie Ming. Bylo tam příjemně málo lidí, ale začalo pálit slunce. Další přestávka byla v „továrně“ na výrobu jadeitu. Kdo si myslí, že to bylo to samé jako u hedvábí, má malé bezvýznamné plus. Avšak i tahle exkurze měla nakonec plus, a to v podobě luxusního obědu v místní restauraci.
A pak už se konečně vydáváme k Velké Čínské zdi. Ještě musím přiznat, že jsem všechny přejezdy královsky prochrápal! Konečně jsme ve vesnici Badaling, odkud je nástup na kabinkovou lanovku, která nás vyveze ku zdi, páč je to strašně vysoko. Nahoře je pořádný nátřesk, ale proplejtáme se do míst, kde se dá chodit i s rukama v bok 🙂 . Sekáme fotku jednu za druhou a kocháme se se výhledy do krajiny a na zeď. Po hoďce a kousek se vracíme k lanovce, kde je zase narváno, ale docela to postupuje. Dole dáme colu a jdeme do busu. Cestu zpět opět celou prochrápu. Na pokoji nabíjím techniku a dáváme hoďku pauzu. Pak vyrážíme opět do uličky lásky. Tedy lásky k jídlu 🙂 . Cestou se ještě stavujeme v obchodě „pro rodinu“, abychom nakoupili slivovici a vodu. Takže, v té uličce jsme si dneska dali a zdokumentovali na kameru: jarní závitky, dva druhy masových knedlíčků, kuřecí řízky, krevety, pečené kaštany a domácí jogurt 🙂 . Řízek jsem si nechal udělat lehce „spajsi“, no ale, kouřilo se mi i z podrážek u bot! Pak se pomalu couráme domů. Úplně poslední nákup dnešního dne je ananas na pokoj… A zejtra zase vstáváme normálně, v deset  :-).