Babička a dětiZačíná první den dovolené, venku zase prádelna. Ráno ještě přijíždí mechanik od Ferrari, aby nám prohlédnul vůz před cestou a přivezl snídani. Kolem jedenácté vyrážíme směr Babiččino údolí. Vůbec netušíme, kudy pojedeme, necháváme se vést navigací. Cesta ok, až na D11 byla hromadná nehoda (jak se později dozvídáme vrtulník, tři těžce zranění) tak to místo objíždíme po okolních vesnicích, čímž nabíráme sekeru kolem jedné hodiny. Ale co, dovolená, není kam spěchat, takže klídeček. Před třetí přijíždíme k hotelu Holzbecher, kde strávíme několik nocí, a odkud budeme vyrážet na výlety. Hotel má bohatou historii. Sloužil dříve jako zájezdní hostinec a přepřahali se tu koně. Teď k jeho historii přibude další významná událost, ubytovali se zde Řeháci :-). Po ubytování, 0 + 2, se jdeme naobědvat. Sice trochu pozdě, ale zase moc dobře. Pak následuje klid na lůžku.

Později odpoledne vyrážíme na první seznamovací procházku Babiččiným údolím. Hezká cesta po rovince podél řeky Úpy a jejích okolí. Nejdříve se stavujeme na zámku, kde žila kněžna. Má nádherný rozlehlý park. Odtud přecházíme k Rudrovo mlýnu a k vodnímu mandlu. Rudrův (Ludrův) mlýn je Kamennou budovou jejíž největší část tvoří mlýnice zabírající přízemí a horní patro. Do děje babičky se dostává s rokem 1773, kdy mlýn vyženil Antonín Rudr, děd Mančinky, postavy z Babičky, která byla skutečnou kamarádkou Barunky Panklové. Jak mlýn tak mandl jsou prý stále funkční, tak uvidíme. Dále pokračujeme k pomníku babičky s dětmi. Je vybudován v nadživotní velikosti a dostat od téhle “babičky” lepáka, přijdu o zbývající zuby. Ale pomník je hezkej, to zase jo. Jdeme ještě kousek dál, abychom si prohlédli Staré bělidlo a okolní stavení. Začíná poprchávat a my se pomalu vracíme zpět na hotel. Následuje večeře, TV, dvojka červeného a čtení na pokoji.