Bobeš a žirafaTak dnešní den bude spíš takový ležérní, odpočinkový. Dopoledne vyrážíme do sousedního města, České Skalice. Potřebujeme hlavně vyzvednout nějaké prašule, a pak se chceme kouknout trochu po městě. Bankomat ok, ale zbytek děs, běs. Město není připravené na turisty, domy na náměstí nejsou moc opravené. Asi tu není moc peněz. Nakupujeme tedy základní potraviny, tedy víno a čokoládu a vyrážíme na zříceninu Rýzmburk. Je to taková krásná oddychová procházka. Zříceninu jsme sice nenašli, byla zarostlá v lese, ale procházka to byla opravdu nádherná. Odjíždíme tedy na hotel na polední pauzu a čekáme na signál od mladejch, kdy máme vyrazit do ZOO ve Dvoře Králové. Píp, píp, přichází zpráva, že ve dvě máme být u ZOO. Namačkám trasu do navigace, která nám prozradí, že vzdálenost 20 kilometrů pojedeme 35 minut. No asi už je nějaká unavená, říkáme si a vyrážíme. Po absolvování trasy se divíme, že to trvalo jen tu půlhodinku. Jeli jsme přes pole, role, přes záhonky, no ale, jsme tam. Parkujeme, začíná pršet, a jdeme tedy do hlavní brány. Máme hlad, chceme jíst. Přestává pršet, hlad je větší a větší. Terka vyhlíží tlustýho Němce, kterýho chce sníst. Nakonec dostává klobásu a je spokojená. I my se nadlábneme a vycházíme na výpravu mezi zvěř!  Procházka nakonec trvá skoro tři hodiny! Ke konci už to vzdávám a odcházím na párek v rohlíku. Zbytek rodiny mě pak dohání na parkovišti, odkud odjíždíme do Zlíče na hotel. Dáváme si kávu, pak odvádím děti na jejich ubytování. Hodinka pauza, dvojka bílého na pokoji a odchod na večeři. Večeře opět luxusní, jako celý týden. Odvádíme mladý do jejich apartmánu a vracíme se k nám na hotel. A tady už klasika. Vínko, čokoláda, TV. Někdo se divil, jak to, že se na dovolený díváme na telku? No jo, když my ale přes rok na ní nemáme čas. A pozor, televize už je barevná a na elektriku!!!