V pátek dopoledne jsme vyrazili ku Praze, ku Go parkingu, ku letišti, protože nás čekala poslední letošní zahraniční dovolená. Letos se po pauze vracíme do milované Itálie – tentokrát do severní části k jezeru Lago Maggiore. Ani dvouhodinové zpoždění letadla nám nezkazilo náladu. Hop a skok a za hodinku letu jsme vystupovali na letišti Milano-Malpensa. Vyzvedli jsme si (téměř) objednané červené Clio a krátce jsme se zahloubali do studia arabštiny na displeji navigace. Nakonec jsme řešení přenechali profíkovi z Europcaru, ale pak už jsme směle vyrazili po italských silnicích a dálnicích. S krátkou zajížďkou na jinou dálnici jsme v půl sedmé večer dojeli do Bavena a po chvilce konverzace s místní obyvatelkou jsme našli i domluvené ubytování ve Via Panoramico čp.4. Matteo nám předal apartmán ve velikém prázdném domě, s nádhernou terasou a s ještě nádhernějším výhledem na jezero a okolní hory. Akorát teda s palandami, no ale co… Apartmánový dům měl vlastní bazén i parkoviště. Protože se už setmělo, sjeli jsme k pobřeží do centra Bavena a bravurně jsme našli Carefour Express s potřebnými potravinami (prosciutto, ricotta, meloun, víno, croissanty apod.). Inu, Vietnamci jsou i zde… Pak už jsme se usadili na nábřeží, objednali si pizzu a Aperol a radovali jsme se, že jsme zase v Itálii. Jenom bylo zvláštní, že servírka měla zimní bundu a šálu 🙂 .
V sobotu jsme se vzbudili a nad jezerem se válel opar. Vzali jsme si snídani na terasu a než jsme se najedli, tak se počasí trochu vylepšilo. Autem jsme se přesunuli do střediskové obce Stresa. Odtud vede asi 5 km dlouhá lanovka na kopec Mottarone, která překonává 1300 metrový výškový rozdíl (Stresa 200 m n.m. – Mottarone 1491 m n.m.). Z Mottarone je prý vidět 5 okolních jezer. Soustava dvou kabinkových a jedné sedačkové lanovky nás vyvezla na vrchol, ale bohužel jsme byli v mracích. Jenže než jsme vypili kafe, tak se mraky trochu roztrhaly a my jsme viděli naše jezero, vedlejší jezero Varese a v občasných trhlinách mraků i vysoké skalnaté štíty Alp. Užili jsme si zblízka i paragliding – naštěstí jen jako diváci. Stejnou formou – jako diváci – jsme si užili i smrtící bobovou dráhu pod sedačkovou lanovkou. Pak jsme stejnou cestou sjeli dolů k jezeru, přikoupili jsme si parkování a změnili jsme dopravní prostředek. Lodí jsme se převezli na Isola Bella, kde jsme se naobědvali a pak jsme jen prolétli palác rodu Boromeů a zastavili jsme se až na nádherných terasovitých palácových zahradách. Super výhled! Krátký přesun lodí na další ostrov Superiore dei Pescatori a náhle ubyla spousta lidí a iprohlídka ostrova byla mnohem příjemnější. Ostrov Pescatori je mnohem menší a má v podélném směru jen tři uličky. Dvě po nábřežích a jednu uprostřed, a ta byla úplně kouzelná. Čas do odjezdu lodi jsme využili na kafíčko a potom tradá do Stresy. Bohužel jsme si nevšimli, že naše parkoviště s autem je na druhém konci Stresy, tak jsme to pak museli dojít pěšky. Den se už nachýlil, takže jsme v Bavenu rovnou zaparkovali u včerejší restaurace a odměnili jsme se zase pizzou a Aperolem.
V neděli ráno bylo po dešti, ale stejně jsme si dali snídani na terase, abychom si ji užili. V jedenáct jsme předali zpátky apartmán, sjeli jsme k přístavišti v Bavenu a hned jsme nasedli na loď na Isola Madre. I tento ostrov má menší palác a krásné zahrady s pávy. Jenže k lepšímu prožitku chybělo to včerejší sluníčko…Pak jsme lodí pokračovali až na konečnou do města Intra. Tady jsme si dali k obědu rizoto a rybu, doplnili jsme to zmrzlinou a dívali jsme se, jak odjíždějí trajekty do jiných částí jezera. Pak znovu do lodi a vrátili jsme se do Bavena. Zcela bezproblémově jsme dorazili autem zpátky na letiště, včetně nákupu benzínu ( ujetých 150 km, 4,9 litrů, 9 euro). Následovala veselá vsuvka s kontrolou melounu – naštěstí stěry na střelný prach dopadly negativně – a pak už jsme jen otráveně čekali na opožděné letadlo. Opět hodinový skok přes Alpy, Go parking a v pondělí v 0:15 hodin jsme byli doma. A protože mladý odpoledne nepřijeli, tak jsme ten meloun snědli sami 🙂 .
A fotky z výletu jsou TADY (některé fotky jsou panoramatické a dají se myšákem otáčet).
