KamenyTak dneska jsem si přichrupnul já. Sice mě ráno vzbudila bouřka a ceďák, ale znova jsem usnul, a když jsem se po devatý vzbudil, už jen poprchávalo. No a než Ivana přinesla snídani, svítil slunec. Dnes nás čeká prohlídka hornaté části jižní Sardinie. Nejdříve jedeme do vesnice Dolianova na prohlídku katedrály. Tu sice nenalézáme, ale za to jsme objevili nadherný žrací trh. Teda, bylo tam i oblečení, ale to nás nezajímá. Ani kabelky. Ivana dobře ví, že ty nejhezčí maji v Římě proti Termini. Na trhu si kupujeme vynikající, ale opravdu luxusní, čerstvě smažené kroužky z chapadel chobotnic. Rvačka se sice nestrhla, ale dvacet deka zmizelo za pár minut. V autě navolíme další cíl, a tím je na severu vesnice Goni, kde jsme navštívili archeologický park Prani Muttedu. Tam jsme poprvé viděli, jak rostou špunty do Habánů. Byla tam alej dubů korkových. Z těch se loupe kůra, z které se následně vyrábějí špunty. V parku se ale hlavně nacházejí menhiry, což jsou kameny různých velikostí, pocházející z doby 3000 let před naším letopočtem. Kameny se používaly k církevním účelům. Řady z kamenů sloužily i k měření času. Dále naše cesta vedla do vesnice Orroli, kde jsme navštivili Nurakskou věž Arrubiu ze 14 století před naším letopočtem. Z nuly metrů nad mořem jsme se dostali až do výšky více než šestset metrů. Pak následovala cesta zpět mezi masivy hor dolů k moři. Cestou se stavujeme doplnit zásoby jídla. Řídil jsem dneska po dálnici, po křivolakých cestách v horách, po okreskách a díky starým mapám v navigaci, tak i uličkami, kde se zrcátka z obou stran téměř dotýkala zdí okolo stojících domů. Ale dojeli jsme v pohodě. A večer opět pohoda na terase!