Čtvrtek- 2. den

24. 8. 2023

Zámek Telč

Večer jsme si nastavili klimatizaci na dvacet stupňů, takže první věc, co jsme museli po ránu udělat, bylo vyhnat z apartmánu tučňáky. My si ve svetrech dáváme snídani, a pak dopisuji deník za středu. Pak vycházíme do výhně, směrem na náměstí. Dnešním cílem je zámek. Kupujeme si dva okruhy. Nejdříve jdeme po renesančních sálech, a když skončíme, tak po pětiminutové přestávce jdeme do zámeckého sklepení. Za dvě hoďky to máme za sebou, a tak jdeme hodit ještě očko do zámeckého parku. Těsně u zámku stojí kostel sv. Jakuba Staršího, který má přístupnou věž. Takže cíl byl jasný. Schodožebříky nahoru byly dost na pankáče, a myslím, že i Jan Tleskač by čuměl. Ale nakonec to naše výprava zdolala na jedničku. Horší to bylo s ochozem nahoře. Jeho šířka byla jen osmdesát centimetrů, a byl bez zábradlí!!! To bylo opravdu jen pro odvážné. No, ještě že byly dokola mříže 🙂 . Pak se vracíme na náměstí, a kotvíme v první zahrádce na oběd. Po jídle se vracíme do ledničky na poobědní klid. Odpoledne vyrážíme vozidlem na nedaleký hrad Roštejn. Tedy, on byl nedaleko, ale přímá cesta k němu byla uzavřena, tak jsme to museli objíždět přes tři vesnice. Prohlídku jsme těsně prošvihli, a tak jdeme do bufíku, a nádvoří si dáváme kafe a pivsona. Protože každý správný hrad má věž, slézáme i tuto. Tady ale byly schody jedna báseň. Po prohlídce věže jdeme ještě udělat patnácti kilometrový okruh kolem hradu. Ivana mě ale upozorňuje, že to nebylo patnáct kilometrů, ale minut. No, zkazila mi radost! Vracíme se zpět do Telče, ale cestou jsme si uvědomili, že jsme cestou tam viděli ceduli “Pstruh na roštu”. Napínáme tedy oči, abychom jí nepřejeli. Máme jí, a odbočujeme k Roštejnskému rybníku (při vymýšlení jmen objektů tu moc fantazie nebylo). U rybníka byl takový malý kempík, a u něj restauračka, kde dělali pstruhy. Objednali jsme, a za čtvrt hodinky byl na stole. Luxusní! Pak se jdeme trochu cournout k rybníku a hurá domů. Jsem si tedy myslel. Ale vedoucí zájezdu zjistila, že nemáme ještě deset tisíc kroků, tak jen zavíráme auto do chlívku, a jdeme si na náměstí pro zmrzlinu, a pokračujeme k dalšímu rybníku. Na tom potoce, co protéká Telčí, je takových rybníků dvanáct. A z toho pět jich je v katastru Telče! No, a pak už můžeme jít domů. Ivana si otevřela knížku, a flákla sebou, já láhev, a píšu deník. Přenastavil jsem klimačku na dvacetdva stupňů, tak mi snad půjde večer zlomit deka…

Pátek – 3. den

Pátek – 3. den

Ráno Ivana vybíhá do nedalekého pekařství pro čerstvou snídani, snídáme, pak balíme, a pak vyrážíme do Dačic podívat se na zámek. Cesta nebyla dlouhá, a tak po chvilce jízdy zastavujeme u zámku. Zvenku tedy vypadá jako budova gymnázia, ale když vstoupíme na nádvoří,...

Středa – 1. den

Středa – 1. den

Skoro obyčejná středa, akorát že vstáváme v devět, následuje víkendová snídaně, a balení. Tedy, Ivana měla již zabaleno z úterka, ale já jsem musel do hospody, tak balím až dnes. Chvilku po desáté odjíždíme směr Telč, ovšem se zastávkou v SAPA, kde si dáme oběd. Cesta...