Hned od rána slunec, takže snídaně pod chlebovníkem. Pak následuje balička vyrážíme do města Martina Franka, které leží asi dvacet kilometrů od nás. Jedeme opět dovolenkovým tempem, pozorujeme nedříve olivy, a pak truli, kterých je tu opravdu hodně. Ve městě odkládáme automobil a vydáváme se na procházku historickým centrem. Než se však do centra vnoříme, dáme si nejdříve kávičku. A pak již opouštíme náměstí a dostáváme se do uliček, kde je úplný klid, a žádní turisti. Uličky se klikatí, a jsou tak úzké, že se tam nevejdou ani auta. Protože se blíží poledne, téměř z každého okna se line vůně jídla. Nakonec i mi máme namířeno ke kostelu, a najednou stojíme před řeznictvím. A jaká to náhoda, prodávají tam místní specialitu capocollo. Uzenina se připravuje z celých kusů masa, které jsou řezané od prasečího krku. Kusy masa jsou nejprve ručně solené, poté se umístí do přírodního střívka, kde je maso stisknuto a ochuceno pepřem. Balíčky jsou kompletně obvázané pevným provázkem, tím se vytvoří typický válcový tvar capocollo. Nakoupíme, a pokračujeme dál. Stále kličkujeme uličkami od kostela ke kostelu. Nakonec vycházíme opět na náměstí, z kterého jsme vyrazili. Jdeme si pro auto a vracíme se zpět do Ostuni, kde na hradbách s pěkným rozhledem na moře a olivy obědváme. Po jídle se přesouváme k blízkému moři. Všechny rezorty a bungalovy i pláže jsou zatím prázdné, ale za měsíc se to změní. Jdeme mořem přes záliv na ostroh, odkud je vidět moře od východu po západ. Potom se pomalu couráme k autu, a než dojedeme do města, stavujeme se mezi olivami. Pak už poslední nákup, a jedeme domů na čaj. Dneska opět grilujeme “salsiču”, ale dnes s jiným kořením.
Fotky z dnešního dne jsou TADY!
