Dnešní den vyjíždíme na cesty až po obědě. Dopoledne konečně dosekáváme dřevo na zimu! Je to slušná porce, trávník je konečně uklizen a už to tu vypadá zase jako u lidí…
Po obědě tedy vyrážíme do Památníku Terezín. Památník Terezín vznikl v místech utrpení desetitisíců lidí původně jako Památník národního utrpení roku 1947 z iniciativy vlády znovu obnoveného Československa.
V České republice je jedinou institucí svého druhu. Jeho posláním je uchovávat památku obětí rasové a politické perzekuce v letech nacistické okupace, rozvíjet muzejní, výzkumnou a vzdělávací činnost, jakož i pečovat o místa spojená s utrpením a smrtí desetitisíců obětí vlády násilí.
Po obsazení Československa Hitlerem si nacisté povšimli „výhod“ Malé pevnosti a zřídili zde v červnu 1940 policejní věznici. Z různých služeben gestapa sem byli posíláni čeští a moravští vlastenci, členové mnoha odbojových skupin a organizací.
Kromě našich občanů (asi 90%) zde byli vězněni i občané bývalého Sovětského svazu, Poláci, Jihoslované, Francouzi, Italové, angličtí váleční zajatci a příslušníci dalších národů. Za pět let prošlo branou Malé pevnosti na 32 000 mužů a žen. Co dodat ….
Večer zabíjíme klobásy a pečeme je na grilu. V noci skáče Kuba do bazénu.