Druhý den

Ráno budíme Kubu psem, protože se nechtěl vyvalit z postele…Následuje snídaně kontinentálního typu a vyrážíme dobýt hrad Hazmburk. Hrad, dříve zvaný Klepý, se již přes šest století týčí nad úrodnou rovinou kolem řeky Labe a dolní Ohře na pozadí zelených kuželů Českého středohoří. Od počátku 17. století však leží v troskách. Své pojmenování získal až po roce 1335, kdy ho podle svého erbovního znamení pojmenoval Zbyněk Zajíc z Valdeka. Hrad Hazmburk se rozkládá na 418 metrů vysokém čedičovém návrší. Čedičový masiv byl v letech 1898, 1900 a 1939 příčinou přírodních katastrof, při kterých byla zničena původní obec Klapý. S Hazmburkem je spojeno mnoho pověstí a bájí, které inspirovaly významné české umělce, například Karla Hynka Máchu, Svatopluka Čecha, Emila Fillu a další. Z hradu je krásný výhled do krajiny. Je vidět Milešovka, Říp, cementárna :-))) a dokonce i Bílá paní.
Taky tam mají vynikající klobásy za lidových pětadvacet káčé. A taky tam mají pivo, to osvěží nejen mě, ale i Kamilu…
Pak se přemísťujeme na parkoviště a razíme do Budyně, kde prý mají “vodní” hrad. Hrad tam sice stál, ale vůbec nebyl z vody ani nestál na vodě a Kuba si dokonce myslel, že to bude skákací hrad. No, ale nakonec zjišťujeme, že předchůdcem středověkého hradu byl opevněný královský dvůr (nebo tvrz) ze 13 století. Kamenný objekt byl chráněn vodním příkopem a močálovitým terénem u pravého břehu řeky Ohře. Roku 1336 získali Budyni od krále Házmburkové, kteří ji nejméně dvakrát přestavěli. Ve druhé polovině 15. století to bylo v pozdně gotickém slohu a kolem roku 1585 proběhly renesanční úpravy. K barokním již nedošlo. Budyni roku 1759 značně poničil požár a v následujícím století byla polovina hradu zbourána. Druhá se dočkala po roce 1900 generální opravy a zhruba v té podobě se hrad nachází i v současnosti.
Prohlídka byla tak akorát dlouhá a docela zajímavá, zvláště pak dílna alchymistů.
Potom se vydáváme na cestu domů. A zase štípeme dříví a zaléváme psa, který už se vařil. Pak skáčeme do bazénu. Večer si jde nechat Ivana nabarvit hlavu k Luise, pak to trochu zapíjíme. Pak jdem spát. Macek spí na maltě….

Patnáctý den

Patnáctý den

Dnes přišel den "D" a z Pardubic přijíždí Jitka. Cestou do Teplic, kde jí vyzvedáváme, se stavujeme pro Kamču. Pak tedy nasazujeme Jitku a jedeme do Ústí na hrad Střekov. Počasí nám přeje a z hradu je pěkný výhled. Pak se jedeme nadlábnout do restaurace U Lípy, která...

čtrnáctý den

čtrnáctý den

Dneska zůstáváme doma a dáváme do pořádku zahradu a hlavně bazén. Opalující se babičky tam už pro bodláky nebylo ani možné najít. A taky zalejváme psa! Po obědě si jdu trochu schrupnout a pak již rozdělávám oheň, protože přijede Ondráš a rodiče. Ve volné chvilce ještě...

Dvanáctý a třináctý den

Dvanáctý a třináctý den

Odjíždíme na dvoudenní výlet. Ivana se loučí s babičkama u vrátek, dojemné:-). První zastávka je opět v Praze na letišti. Jenže nás čekalo nemilé překvapení. Na místo, aby se přistávalo na dráhu dvacetčtyři a startovalo na šestku (jako posledně), to bylo dnes...

0 komentářů