Budíček v 7:15, snídaně v 7:45. Pak úklid na pokoji, v devět rozchod (pochod) do města. Vyrážíme přes Svatopetrské náměstí, které je prostě fantastické a ohromující, k Andělskému hradu. Pak přecházíme Tiberu (přes Andělský most) a směřujeme na náměstí Navona, které se teprve probouzí do nového dne. Jedna z fontán je zahalena do lešení, stejně jako kostel svaté Anežky. Z tohoto překrásného náměstí, na které se k večeru určitě vrátíme, směřují naše nohy na tržiště.
Cestou jsem si vzpomněl na film Šakalí léta a na Ivana Hlase. Mě však neposral sako, ale foťák!
Ne však na takové tržiště jako je „blešák“, ale na tržiště se zeleninou, ovocem a masem. Dále se na Piazza Farnese zúčastňujeme jako kompars natáčení videoklipu „Jela na kole“. Na teploměru odečítáme teplotu dvacet tři stupně ve stínu. Na slunci je asi třista!
Následně okukujeme vykopávky na Pizza Sacra Argentina. Jak později zjišťujeme, jsou to jediné vykopávky, kde jsou ještě kočky. A kdo zná římské kočky, ví o čem píši. Po dalším putování jsme došli na Pizza Venezia. Je to náměstí před památníkem Viktoria Emanuela II. Tentokrát jsme ho prošťourali i uvnitř, i z venku. Ulicí Dei Fori Imperiálu přicházíme ke koloseu. Tady rozbíjíme „obědní“ tábor. Já mám hamburger jako koňská hlava (tedy ne ten od nadnárodní společnosti), Ivana si cpe do hlavy něco jako picu, průvodce a tlumočník má picu Margaritu.
Pak oblížíme Koloseum, ale dovnitř se necpeme, příliš mnoho lidí a němců. Jdeme raději do „Foro Romano“. Strašný horko, ale dobrý. Napráskal jsem tam spoustu fotek, snad z toho něco bude.
Uličkami se proplétáme až k „Circo Massimo“. Z dob dávných tu nezůstalo nic, jen reliéf kdysi obrovského závodiště, které se dalo i napouštět vodou.
Pak se vracíme k řece kolem „Úst pravdy“. Tu se asi nedozvíme, protože tam byla tak velká fronta, že :-)..
Po mostě přecházíme na ostrov Idoly Tiberina. Bohužel na něm byla jen nemocnice a kostel :-))). Šlapeme si to tedy podle řeky zpět na Campo Deifiori. Po trhu ani památky, za to bordel:-)
Přemísťujeme se zpět na Piazza Navona, která se již probudila k životu. Hejna černochů tu na černo :-)))) prodává různé cetky, ale dva policisté stačí na to, aby tu byl během chvilky pořádek.
Kotvíme v naší oblíbené restaurační zahrádce na kávičku, colu a záchod. Ze stínu pozorujeme život. Pohoda. Pak nás průvodce směruje do jeho oblíbené (a naší taky) cukrárny. Kupuje zmrzliny velikosti kyje na mamuty, které pak blízáme na jedné z Navonských fontán. Tedy, mozoly na jazyku jsme ještě neměl.
Celý zničený se uličkami přesouváme k Pantheonu. Ohromná stavba, i člověk rozměrů jako já se tam ztratí.
A odtud se již (18:00) pomalu vracíme kolem Tibery přes Andělský most, přes Svatopetrské náměstí a přes supermercato na ubytovnu.
Tam hezky papáme, chvilku odpočíváme a pak vzhůru ke Svatému otci.Vatikán je již ve tmě, jen pár světel je namířeno na památky.