Levády

První portugalští osadníci v 15. století brzy zjistili, že jih s příjemným subtropickým klimatem nemá dostatek vody pro zemědělství. Na severu a severozápadě ostrova však prší skoro každý den (roční úhrn srážek činí až 2000 mm). Také na náhorní plošině a v horách, prakticky denně v odpoledních hodinách skrytých v mlze, je vody dostatek. Příčinou jsou mraky postupující v malé výšce nad oceánem od severu a narážející na ostrov, jehož hory dosahují výšky kolem 1800 m.
Portugalci proto brzy začali budovat kanály, jimiž vodu ze severu převádějí na jih. Budování levád a rozdělování vody dostalo hned zpočátku i právní základ. Již roku 1461 byli jmenováni dva úředníci dohlížející na rozdělování vody. Roku 1485 jim král João II. stanovil pravidla, kdy musejí uživatelům vodu poskytnout. Následně pak roku 1493 vydal zákon, podle nějž nesmějí vlastníci pozemků bránit stavbě, údržbě a využívání levád.

Zdislaviny studánky

Zdislavina studánka se nachází na katastru Lvové, místní části města Jablonné v Podještědí v okrese Liberec v Libereckém kraji. Studánka s přilehlým empírovým glorietem je součástí území krajinné památkové zóny Lembersko, která byla Ministerstvem kultury České republiky vyhlášena v roce 1996. Studánka je spojena s legendou o léčitelských schopnostech svaté Zdislavy z Lemberka a již krátce po její smrti v roce 1252 se stala neoficiálním poutním místem. Tento kult byl znovu oživen v 17. století. V 19. století byla studánka a její okolí upraveny jako poutní místo a tato podoba i zájem veřejnosti do určité míry přetrvaly až do 21. století.

Lemberk

Zámek Lamberk (Lamberg) je nevelký barokní zámeček, který leží asi 1 km severozápadně od města Olešnice v Jihomoravském kraji. Jedná se o kulturní památku. Dvůr objektu má téměř ideální tvar šestiúhelníku, který tvoří hospodářské budovy a z jihovýchodní strany pak zámek. Je to patrová barokní budova s hodnotným vstupním portálem v nádvoří, nad nímž byl dříve umístěn litinový erb hrabat Honrichsů, posledních šlechtických majitelů kunštátského panství, v posledních letech odcizený. Stejný erb je vsazen také na ploše hlavního průčelí. Architektonickou hodnotu objektu částečně znehodnotily modernizační úpravy a především dlouhodobě zanedbaná údržba. Vlastní budovy zámku a navazujících křídel stájí se však dochovaly téměř v autentické podobě.

Marian Vojtko

Držitel Ceny Thálie 2010. Muzikálový, operní a sólový zpěvák. Aktuálně vystupuje jako hrabě von Krolock v GoJa Music Hall,jako kníže Dracula v Hudebním divadle Karlín a Joffrey de Peyrac v Divadle Broadway.

Seznam rolí

Muzikál:

  • Fantom opery – Fantom opery (GoJa Music Hall, 2014 – dosud)Mata-Hari – Rudolf MacLeod (Divadlo Broadway, 2013 – dosud)
  • Casanova – hrabě Emanuel z Valdštejna (Divadlo Broadway, 2013 – dosud)
  • Aida – Radames (HDK, 2012 – 2015)
  • Klíč králů – Kelo (Divadlo Broadway, 2012 – 2013)
  • Quasimodo – Frollo (Divadlo Hybernia, 2011 – 2013)
  • Bídníci – Jean Valjean (GOJA music hall, 2011 – 2013)
  • Kat mydlář – kat Mydlář (Divadlo Broadway, 2011 – 2013)
  • Křížem krážem muzikálem (Divadlo Broadway, 2010)
  • Baron Prášil – baron Prášil (Divadlo Hybernia, 2010 – 2011)
  • Dracula – Dracula, kněz, Steven (1998 – 2003, Divadlo Hybernia, 2009 – 2011, HDK, od 2015)
  • Mona Lisa – Leonardo Da Vinci (Divadlo Broadway, 2009 – 2010)
  • Tři mušketýři – kardinál Richellieu, Athos (Divadlo Hybernia a Broadway, 2004 – 2007, 2008 – 2011)
  • Angelika – Joffrey de Peyrac (Divadlo Broadway, 2007 – 2010, od února 2016 – obnovená premiéra)
  • Golem – Štěpán Skotnica (Divadlo Hybernia, 2007 – 2008)
  • Kleopatra – Caesar, Marcus Antonius (Divadlo Broadway, 2002 – 2004, 2006 -2012)
  • Jekyll & Hyde – Jekyll, Hyde (HDK, 2005 – 2008)
  • Pomáda – Anděl (2003)
  • Krysař – Kraysař (2001)
  • Monte Cristo – Edmont Dantes, Monte Cristo (KCP, 2002 – 2004)

Opera:

  • Il soffio delle fate – Mustafa (Národní divadlo Moravskoslezské, 2009 – 2010)
  • Don Giovanni – Don Ottavio (Národní divadlo Moravskoslezské, 2007 – 2010)
  • Cyrano de Bergerac – Chtistian (Národní divadlo Moravskoslezské, 2007 – 2008)
  • Cosi fan tutte – Ondra (Národní divadlo Moravskoslezské, 2006 – 2010)
  • Opera z pouti – Honzíček (2005 – 2006)
  • La Roulette – Vít (Státní opera Praha, 2003)
  • L’Olympiade – Klisténes (2005)
  • La Traviatta – Gaston (2005)
  • Kouzelná flétna – Tamino (Národní divadlo Moravskoslezské, 2003 – 2010)
  • La Juive – Leopold (2003)
  • Don Giovanni – Don Ottavio (Stavovské divadlo, 2002 – 2005)
  • Lazebník Sevillský – Almaviva (2002 – 2004)
  • Počátek románu – baron Adolf (2002 – 2004)
  • Turandot – Pang (2000 – 2002)
  • Xerxes – Arsamenes (1999 – 2000)

Opereta:

  • Polská krev – Bolo Baraňski (Janáčkovo divadlo Brno, 2014 – dosud)
  • Polská krev – Bolo Baraňski (HDK, 2009 – dosud)
  • Čardášová princezna – Edwin (HDK, 2007 – dosud)
  • Mam’zelle Nitouche – poručík Champlatreux (HDK, 2013 – dosud)
  • Vtáčnik – gróf Stanislav (2004 – 2005)
  • Ferdinand – Ferdinand (2004 – 2005)
  • Giuditta – Octavio (2000)
  • Netopýr – Alfred (1999 – 2000)

Štýse

Ing. Stanislav Štýs, DrSc. (22. října 1930 Chudeřín, okres Most) je český lesní inženýr a odborník na životní prostředí (konkrétně na rekultivace po těžbě hnědého uhlí či na ochranu krajiny narušenou těžebnou činností). V roce 1954 dokončil studium lesnické fakulty ČVUT Praha. Potom byl zaměstnán na Správě lesů v Dubí, poté změnil obor na vodohospodářského projektanta na Krajské správě meliorací v Teplicích, působil i na postu vedoucího projekce rekultivací a následně až do důchodu ve funkci vedoucího odboru revírní ekologie na Generálním ředitelství Severočeských dolů v Mostě. Ing. Štýs je ve svém oboru stále činný, je jednatelem inženýrské organizace ECOCONSULT PONS.