DuelZačátek roku byl na akce a různé pařby a žranice velice pestrý. V lednu se zúčastňujeme přímého přenosu duelu prezidentských kandidátů. Oba aktéři, Miloš Zeman i Karel Jan Nepomuk Josef Norbert Bedřich Antonín Vratislav Menas kníže ze Schwarzenbergu, vévoda Krumlovský, hrabě ze Sulzu a landkrabě Klettgavský, jsou po celou dobu vysílání v pohodě. O to víc měl trému moderátor akce, Vašík Moravec. Ale nakonec to zmáknul na jedničku. Pro nás to byla zajímavá zkušenost: spousty techniky, různých pomocníků a pomocnic, ochranky.

První únorový den se vypravujeme opět do Prahy, tentokrát do Hudebního divadla Karlín na Mam’zelle Nitouche. V jedné z hlavních rolí Marian Vojtko. Jenže 🙂 V sále se setmělo, rozsvítila se světla na oponu a před ní vystoupil dirigent a pravil: Vážení, pan Marian Vojtko má hlas v prdeli, tak na něj buďte hodní. No, on ho neměl v prdeli, on ho neměl vůbec :-(. V první půlce se snažil něco zazpívat, pak toho raději nechal a jen hrál pantomimu. Kdo ale nezklamal, byl Tomáš Trapl. Hrál sice až v druhé půlce a pidi roli, ale on z ní dokázal udělat roli téměř hlavní. O kvalitě zpěvu ani nemluvím 🙂

PrasátkoHned další den máme zabijačku. Časně z rána se scházíme u Válečků a začínáme krájet, loupat, řezat, smažit, vařit, tak jak si řezník řekne. Kolem poledního přichází na řadu ovárek. A pak až do večera nebyl prázdný stůl. Když to tak shrnu: ovar, polívka, jitrnice, jelítka, tlačenka světlá i tmavá, škvarky a sádlo. A domů ještě syrové maso a spousty výrobků.

Večer jdeme ještě ke Křížku, kde slaví Pepa Kopřiva narozeniny. Ale tam jsem dlouho nevydržel a šel si lehnout. Ivanu jsem pověřil, aby mne zastupovala v tanci i v panácích. Jak jsem pak slyšel, zhostila se svého úkolu na jedničku.

První pátek v měsíci padl na Sobotků. Setkání proběhlo podle pravidla: co nejvíc toho sníst a vypít. A to se, myslím, zdařilo.

KoupelnaDen D padl na 11. února. Tímto dnem začala rekonstrukce koupelny a záchodu. Protože jsme nechali vybourat i obvodové zdivo, stavěla se vlastně znovu od začátku. Zrušili jsme vanu (stejně kapra kupujeme chlazeného) a okno, kterým jsme stejně nevětrali. Zato jsme nechali zabudovat dvoj-umyvadlo, inteligentní větrák, sprchu s termoventily, zrcadlovou skříňku a hudbu. Chlapácky je také vyřešeno místo, kde se skrývá kotel sousedky. Po čtrnácti dnech stavebních prací se dala koupelna používat a dalších čtrnáct dní se dolačovalo. A podrobná fotoreportáž je TADY.

A je tu půlka února a s ní opět výlet do Prahy, do divadla Bez zábradlí na komedii Sunny Boys s vynikajícím Karel Heřmánkem v hlavní roli. Komedie o dvou stárnoucích klaunech. Super, pecka! Odehrát celé představení v rozdrbaném županu a děravých ponožkách, a při tom nezavřít pusu, to chce opravdu machra. A Heřmánek machr je! Po dlouhé době jsem si zase pořádně provětral bránici.

Po skončení uháníme k domovu. No k domovu, k Válečkům, kde je opět zabijačka. Tentokráte ale pojídáme krávu. Hodně dobrou krávu.

A je tu začátek plesové sezóny. Tedy naší plesové sezóny. Nejdříve nás čeká ples rybářů. Jenže, celej den uklízíme po zednících, večer přišla chumelenice, a nám se nějak na ten ples přestalo chtít jít. Ani jsme se nemuseli dlouho přesvědčovat a ples rušíme. Však nás čeká zítra další.

Divadelní plesA je tu ples divadelní. Až na příliš hlučnou hudbu dobrý. Nekouří se, žádné fronty u baru, kvalitní kapela. Kolem půlnoci na mě přichází spánkový deficit, takže dopíjíme víno a jedeme tágem domů. Sprška, panáček na dobrou noc a hají.

Stejně tak, jako se po alkoholických akcích pořádají dopitné, my pořádáme dožerné. Dojídáme a udíme naložené maso ze zabijačky. Jo a ještě k tomu pijeme nějaký ten alkohol.

Konec února je tady a nás čekají dvě divadla v jednom týdnu. Naštěstí to je v Mostě, takže nás pak nečeká žádná dlouhá cesta domů. První kousek je komedie Kačenko pusu. Hezký, opravdu jsem se zasmál. Po divadle musím ještě do hospody, páč je úterý, a když je úterý, tak se prostě do hospody musí, i kdyby čert na koze jezdil. Už osm let!

Další divadelní kousek se jmenuje Přelet nad kukaččím hnízdem. Příběh ze sanatoria. První půl jsem bohužel prospal. Nedařilo se mi udržet otevřená víka. Ale o přestávce jsem se probral a druhou půlku jsem dokoukal. I tento divadelní kousek se vyvedl.

A už tu máme první březnový pátek. Tentokrát ho pořádá Babuša, a tak jako vždy, nezklamala! Tentokrát překvapila doma pečenýma houskami. Jediné, co kazilo tak hezký večer, byla strašná kosa v obýváku. Ale aspoň se lépe panákovalo.

A první krátký březnový týden zakončujeme svačinkou u Válečků. Tentokrát se podává vařený jazyk a řízky jako kolo od trakaře.

MDŽ v PatoJeště tu máme MDŽ. Svátek žen slavíme na obecním plese. Hraje již vyzkoušená kapela Mini Band a o zábavu se tentokrát postaral náš kamarád Dan Kopál, který akci moderoval a v přestávkách připravoval různé soutěže.

Mňo, myslím, že jsem ten začátek roku popsal dost podrobně, i když pozdě.

Ale teď už budu psát zase pravidelně. Slibuji :-).