Návšťěva z AustrálieByl to ten krásný den, kdy k nám byl zaveden elektrický proud. A byl to den ještě krásnější, když k nám zavítala delegace naši příbuzných z daleké Austrálie. Po několika letech, šest, hmm možná sedm let už to je, co naposledy Petr s Ančou navštívili náš ranč.

Nejdříve jsme se byli na ně podívat v sobotu u Šafaříků, kde jsme, jak jinak, krásně popili a krásně pokecali. Strýček, tak jako vždy, nezklamal a bavil celou společnost svými zážitky jak ze soukromého života, tak ze života pracovního. Po návštěvě jsem se šel ještě juknout Ke Křížku, kde jsem se totálně zrušil. Ještě že jsem měl s sebou svojí milovanou opatrovatelku, která mě v pořádku dovedla domů.

Nu a co, ráno vyskakuji z pelíšku jako srnka, no, starší srnka, a frčím nakoupit zásoby na odpolední návštěvu Klokanů. I tato návštěva se vyvedla, když jsme nejdříve nevěděli, jestli budeme sedět v baráku nebo venku, protože nás neustále zlobily přeháňky. Nakonec jsme zůstali venku, a dobře jsme udělali. Dokonce jsme museli přestěhovat stůl do stínu. Dnešní společnost se rozrostla oproti včerejšku ještě o jednoho člena, a to o Pražáka Kubu, který si velmi rozuměl se strýčkem. Jedlo se, pilo se, kecalo se, až do večera.

Poslední schůzku jsme absolvovali v úterý v Neprakťáku, kde jsme místo Kuby měli sebou Bobeše. I ten se se strýčkem dobře bavil. Všem třem sestrám jsem nadělil památeční fotografii na společné setkání.

No, a nastalo to, co přijít muselo. Loučení:-) Třeba se ještě někdy uvidíme:-)

A TADY je pár fotek…