Konec roku 2014

Závěr roku byl poněkud náročný. Tedy, ne v rodině, ale na obci. Muselo se dokončit několik rozpracovaných dotačních programů, takže na psaní našeho webu nezbýval čas, a ani nebyla chuť. Na začátku listopadu oznamuji na katastru, že od Nového roku budu funkci starosty v naší dědině vykonávat na plný úvazek, páč už to takhle dál nešlo. A v průběhu listopadu jsme udili klobásky, a pak je náležitě zapili, byli jsme na “prvním pátku” u Babuši, také jsme si byli trsnout na Svatomartinské zábavě. I na besedu s Ivo Šmoldasem jsme se dostali. A přitom jsme ještě chodili s vlkem na cvičák.

V polovině prosince jedeme po delší době do Prahy, na Fantoma opery. Protože Fantoma hrál Marian, bylo by mé hodnocení zaujaté, půjčil jsem si tedy hodnocení kritiků na netu: “Po pěvecké stránce ztvárnil výborně titulní postavu Fantoma Marian Vojtko, jehož výkon co do pěveckých kvalit výrazně převyšuje všechny jeho předešlé muzikálové role.
Kdo zná Mariana Vojtka, tak ví, že má občas jisté (zlo)zvyky, jak ve zpěvu, tak v herectví, ale pokud má nad sebou pádnou režisérkou ruku, jsou tyto projevy, které mu občas recenzenti vyčítají, okamžitě pryč.
Už na premiéře bylo jasné, že v roli Fantoma předvedl Vojtko nejlepší výkon celé své úctyhodné kariéry. Pěvecky mu nelze vytknout nic, zpívá s naprostou lehkostí, s určitými částmi si příjemně pohrává a ústředním hitem Hudba noci si získá i své největší odpůrce.

Pak tu máme Vánoce v klasickém domácím stylu, jen s tím rozdílem, že se mě Bobeš pokoušel opít, a povedlo se mu to 🙂 .

Na druhý svátek vánoční jedeme opět do Prahy, do divadla Karlín na Mam’zelle Nitouche, v hlavní roli opět Marian. Už jsme tuto operetku viděli, jenže tenkrát: “První únorový den se vypravujeme opět do Prahy, tentokrát do Hudebního divadla Karlín na Mam’zelle Nitouche. V jedné z hlavních rolí Marian Vojtko. Jenže V sále se setmělo, rozsvítila se světla na oponu a před ní vystoupil dirigent a pravil: Vážení, pan Marian Vojtko má hlas v prdeli, tak na něj buďte hodní. No, on ho neměl v prdeli, on ho neměl vůbec  🙁 . V první půlce se snažil něco zazpívat, pak toho raději nechal a jen hrál pantomimu.

No ale teď bylo všechno v pořádku a představení jsme si užili. Jelikož to bylo odpolední představení, stíháme ještě večerní popíjení s Láďou a Luckou.

Silvestra trávíme u Válečků, odkud ale před půlnocí musíme odejít hlídat vlčici a babičku. Dixina nakonec strávila půlnoc v obýváku, protože jinak by se uhafala!

Silvestr byl též mým posledním pracovním dnem na katastru!

Jedeme do Kadaně

Jedeme do Kadaně

Bylo to takové obyčejné sobotní ráno. Tedy až do té doby, než nám zavolal Pavel, že je v nemocnici v Kadani, a že tam bez objednání očkují proti covidu, a ať přijedeme taky, že tam není téměř žádná fronta, maximálně na hodinu. Chvilku nám trvalo, než jsme tu informaci...

Horní Hrad

Horní Hrad

Ani dnes nezůstáváme doma a vyrážíme směrem na město Ostrov. Tam ale nedojedeme, a za obcí Stráž uhýbáme z hlavní silnice. Jedeme asi kilometr a půl do kopce, kde odstavujeme na parkovišti auto. Dále pokračujeme pěšky až k samotné zřícenině hradu Horní Hrad, který je...

Dopoledne s Leontýnkou

Dopoledne s Leontýnkou

Ani dnes nezůstáváme doma, a hned po snídani vyrážíme na ikonické místo neméně ikonického filmu. Jedeme na zříceninu hradu Krakovce, který si zahrál jako hrad Brtník ve filmu Ať žijí duchové. A za Leontýnkou! Také se tu natáčela pohádka Princ a Večernice. Hrad...

0 komentářů