JirásekPo půl deváté vyrážíme za zaslouženým odpočinkem do Konstantinových lázní. Navigace se usmyslela, že nám detailně ukáže Českou vlast, a celou cestu nás směrovala po silnicích třetí třídy, místama i snad šesté:-) Těsně před příjezdem do lázní si Ivana vydupe čůrací přestávku. Při vylézání z auta šlápne na dva hřiby. vtu dobu to ještě nevíme, ale jsou to poslední houby, které vlesích u Konstantinek najdeme.
V lázních přistáváme kolem poledního, vedro jako prase. Jdeme se najíst do vyzkoušené hospody (bože, ten kuchař je nějakej divnej) a ejhle, stále je dobrá jako dřív. Pak se jdeme ubytovat do lázeňského domu Jirásek a dáváme si malý odpočinek. Potom jdeme na procházku městem, stavujeme se vcukrárně na kávičku a zmrzlinku, pak zase pokračujeme vobhlídce opraveného centra lázní. Před večeří si jdeme na dvě hodinky zařádit do wellness centra (bože, ten recepční je nějakej divnej) . Bazén, vířivky, Kneippovy chodníky, no paráda. Potěšující taky bylo, že jsme tam byli nejmladší.
A hupky dupky na večeři, na kuřecí řízeček. Po véče odcházíme na podvečerní procházku kolem kempu.  Přilehlou čtvrtí, kde je takové ticho, že si člověk myslí, že ohluchnul. Směřujeme k domu, který obývají bratří Křížkové, tedy skupina Damiens. Ale ouha, barák je na prodej a bratři pod mostem. Teda, to by napsali vBlesku. Prostě ho prodávají, tak že už z jejich nahrávacího studia vedle baráku neuslyšíme: :-)staň co má se stát, zlej sen se může zdát, mám tě rád, každé ráno víc než dřív:-). No jo, život jde dál.
Než zalezeme do postele, dáváme si na terase našeho domu ferneta s toníkem, grilovanej ananas a vynikající pohár. Ale pak už jdeme chrupat!