Vstávačka vosm hodin, ve čtvrt na devět už jsme v jídelně a snídáme. Po snídani se organizovaně přesouváme na autobusový terminál, skáčeme do auta a jedeme ke zřícenině hradu Krasíkov. Stále na ní probíhají restaurační práce, ale vypadá pořád krásně. Po prolezení zřícenin se přesouváme zpět na parkoviště k autu, kde jak zjišťujeme, je ohrada s jelenem. Je to pěkný chlapák, ale je chudák zalezlej pod jedinou haluzí, aby na něj nesvítilo slunce.
Jedeme zpět do lázní, a vrychlém sledu následuje: solná jeskyně, koupel s mořskou řasou a uhličitá koupel.
Hezky vyplavčený se jdeme nacpat do naší restaurace, pak se plazíme do hotelu na poobědní klid na lůžku. Po vyhajání jdeme zpět do centra na kávu a zmrzlinku, a hned po tom, co to zdlábneme, vyrážíme na zříceninu hradu Gutštejn. To je jedinej hrad včolíku, tak že se k němu jde z kopce. Bohužel se stále opravuje, houby tam nerostou, tak po zakázané prohlídce vyrážíme na okružní jízdu okolím. Přeci jenom, vklimatizovaném autě je to lepší než pěšky, s ježky. Když to celé objedeme, končíme vKokašicích u lanového centra. Ale tam jen očumujeme.
Pak míříme do hotelu, do bazénu. Hezky před večeří vytrávit. Po jídle jdeme opět do města, směrem te Starým lázním. Ty jsou zavřené, tak pokračujeme dál k bývalému minigolfu, kam jsme vminulém století chodili s dětmi. Ani golf už neexistuje. Několik let. Vracíme se k hotelu, na předzahrádku, na fernet, na pohár, na ananas.
No ale přeci nepůjdeme už spát??? Jdeme tedy zase do místního bazénu. Nemůžu najít vypínače, tedy vlastně zapínače, tak tam ploveme po třiceti letech manželství po tmě. A pak už hup na pokoj. Někdo musí dopít toho portugala:-)
Konstantinovy lázně – 3. den
Po snídani jdeme opět na procházku po lázních, ale po krátké chvilce je opouštíme a míříme do lesa. Do lesa, ke Svaté Panně Marii na skále, kdyby něco někoho náhodou napadlo. vsandálech, vbažinách, nádhera. Po lese jdeme do bazénu a vířivky. Tentokrát nejsme...
