Kulturní měsíc

5. 12. 2012

BídníciV listopadu jsem se nedostal k tomu, napsat sem alespoň pár řádek. Jednak byl trochu fofr na obci, kde jsme s Pepou připravovali Lampionový průvod, Svatomartinskou zábavu a slavnostní rozsvěcení vánočního stromu, a jednak jsme volné chvíle trávili s Ivanou po divadlech, jak doma, tak vPraze. Za jediný měsíc, se nám mimo obecních akcí podařilo ještě čtyřikrát navštívit divadlo. vMostě jsme zhlédli krásné kousky: Saturnin, Bez roucha a Povedený tatínek a my od Oty Pavla. Na tomto představení bylo pikantní to, že ho s námi vhledišti shlédl poslední z žijících bratrů Oty Pavla. Na závěr pověděl pár slov, a sklidil obrovský potlesk ve stoje!

Co se týká Saturnina nebylo to špatné, ale Vízner je Vízner. Hra Bez roucha byla suprová. Bylo to o divadelním spolku, který nacvičoval premiéru. První půlka se odehrávala na jevišti, druhá pak za kulisami. Hezky jsme se zasmáli.

Pak následoval výjezd do Prahy na Bídníky. Ti se hráli na Výstavišti v GoJa Music Hall, tedy vpyramidě. Vyrazili jsme z Mostu hodně brzo, abychom stihli nákupy a Bobeše na parníku. Tam jsme začali jako první. Kávička, vánoční cukroví, pohodička. Pak jsme se přesunuli do Paladia, kde jsem zanechal Ivanu s kreditkou, a šel jsem dopilovávat překvapení na obecní akci. Potom jsem si ještě stihnul koupit rifle a bundu. Následoval přesun na Výstaviště, chlebíčky, víno a šup do hlediště. No, výprava nádherná, účinkující super, ale ten děj 🙂 Ještě že tam byl Maroš!!!

No, a pak se mi podařila jedna super věc. Přes kamarádku se mi podařilo sehnat na obecní akci Rozsvěcení vánočního stromu opravdové překvapení. A dvojité!!! Už jsem o té kamarádce Petře kdysi psal (mimochodem, je to dcera skladatele Zdeňka Bartáka) a byla to právě ona, která Mgr. Marianovi Vojtkovi vysvětlila, že z Mostu, kde vystupoval, je to do Prahy přes Patokryje mnohem kratší cesta. On nebyl proti, a protože s ním byla vMostě i Kamila Nývltová, zazpívala nám v Pato i ona. Prostě pecka!!!

 

Po pětadvaceti letech

Po pětadvaceti letech

Je tomu téměř pětadvacet let, kdy k nám švagr přivedl do našeho panelákového bytu takového nenápadného chlapíka, prodejce vysavačů. Tenkrát nabízel pro nás neznámou, ale prý velmi kvalitní značku vysavače. Ani nás nemusel dlouho přesvědčovat, měli jsme velký byt a...

Něco se rýsuje 2

Něco se rýsuje 2

Něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje 2, něco se rýsuje...

Jedeme do Kadaně

Jedeme do Kadaně

Bylo to takové obyčejné sobotní ráno. Tedy až do té doby, než nám zavolal Pavel, že je v nemocnici v Kadani, a že tam bez objednání očkují proti covidu, a ať přijedeme taky, že tam není téměř žádná fronta, maximálně na hodinu. Chvilku nám trvalo, než jsme tu informaci...

0 komentářů