Ve středu 22. února oba utíkáme z práce, snad nás nikdo neviděl, a opět směřujeme do Prahy. Tedy nejdříve samozřejmě do Kněževsi, kde se ubytováváme V Maštali. Jdeme na kávičku, a obsluha se ani neptá, a rovnou přináší klíč od pokoje. Tam pak na chvilku zalezeme, ale už před šestou skáčeme do smokingu a jedeme do čentra. Auto strkáme do garáží v Pampaládiu, a my frčíme do posledního patra na rychlou večeři. A pak se konečně přesouváme do divadla Broadway, kde se od sedmé odehraje koncert k 21. výročí založení divadla. Koncert zahajuje krátkým projevem Olda Lichtenberg, a pak už frčela jedna písnička za druhou. Obsazení tak akorát: Hůlka, Vojtko, Řehořová, Nývltová, Gemrotová, Bartošová, Kopečný… Tak jako, písničky v celku dobrý, až na skladby z muzikálu Okno mé lásky, které zpívaly noname hvězdičky. Pevně věřím, že chlapci z Olympicu tohle provedení ve vlastním zájmu neslyšeli! A pravda, produkce mohla na programu a scéně taky více zapracovat. Žádné kostýmy, žádné fotografie z muzikálů na LED obrazovkách, jen občasné uvádění názvů skladeb a muzikálů… Což o to, my to máme v malíčku, ale spousta lidí okolo nás tápala. Ale jo, šlo to. Po skončení se vracíme do Maštale na dvě pivka, a pak na pokoj do hajan.
Další den máme volno, takže snídáme až v devět, pak se jdeme podívat na lítadla, a potom se pomalu přesunujeme do Holešovic, kde má Ivana nějaké jednání v budově Visionary, kde měl kdysi kancl i Kuba. Po skončení přemýšlíme, kam se půjdeme nadlábnout. Nakonec se rozhoduje pro pizzerii v Proseku, v prostřední budově kancelářského komplexu, který si zahrál v seriálu Specialisté. A neudělali jsme chybu! Cestou domů se ještě stavujeme na farmě ve Vraňanech, kde otevřeli nový obchod a kavárnu. Ale pak už jedeme rovnou domů.
