Jak mám ten čas ještě trochu pomotanej, vstávám už ve čtvrt na pět. Venku je ještě tma, ale během chvilky se začíná rozednívat. Po snídani vyrážíme pěšky, je to jen pár bloků od nás, k mrakodrapu finančníka Johna Rockefellera. Před věžákem je pěkný plac, který je upraven na venkovní restauraci. A kousek od něj je pak katedrála sv. Patrika. Nás ale zajímá, jak se dostat na vyhlídkovou terasu. Chvilku hledáme kudy se tam dostaneme, ale pak nacházíme pokladnu i výtahy, které nás hodí do šedesátého sedmého patra, kde je nejspodnější část terasy. Ta se pak ještě rozkládá i následujících patrech a končí v patře sedmdesátém. A výhled je tedy opravdu luxusní! A tím, jak jsme vyšli brzo, tu není ani nožka! Kocháme se a kocháme, fotíme a posíláme obrázky rodině a přátelům. Když se dost nabažíme, sjedeme až do sklepa, kde se nacházejí různé bufíky. V jednom z nich brzdíme na kafe a hambáče. Pak pokračujeme po 5. avenue do Cetral parku. Cestou se stavujeme ještě v mrakodrapu Donalda Trumpa, kde se také zlehka občerstvujeme a prohlížíme si zahrady v patře. Přicházíme do Central parku a procházíme jeho malou část. Nakoukneme ještě do místní ZOO, ale platit za tuleně nehodlám. Vracíme se tedy zpět do bytu. Cestou si dáváme pravého Amerického teplého psa. Po návratu do bytu se Ivana ukrývá v klimatizovaném pokoji, já se jdu vyvalit na terasu. Bylo tam asi čtyřista stupňů, ale nevzdal jsem to.

Po odpočinku jdeme opět pěšky na procházku po městě, tentokrát na Rooseveltův ostrov. Z pevniny tam kromě mostů vede cesta i lanovkou, takže je jasný, jak jsme se tam dostali. Uděláme kolečko a jedeme zase na pevninu. Na ostrově nacházíme sámošku, tak nakupujeme nezbytné zásoby, tedy víno a žlutej meloun.

Když nás lanovka vyklopí na pevnině, vracíme se pomalu do bytu. Cestou nás ale zláká italská restaurace. Dáváme si grilovaná kuřecí prsa se žampiónem portobello. Luxus!

A pak už docházíme domů. Beru víno a jdu psát na terasu deníček. Ivana si mezitím čte…

A zazvonil zvonec a úterka byl konec…