Karel Gott a Marian VojtkoByl to ten slavný den, kdy nám byl doručen Pozvánka na oslavu 40. narozenin Mariana Vojtka. Úplně přesně se to nerýmuje, ale odpovídá to skutečnosti. A protože Ivana nemůže jet do Prahy, aniž by uklidila u Kuby, jela do Prahy hned po práci a já jsem jí následoval Mercedesem třídy A odpoledne. Vzal jsem si na sebe novou obuv, ale již cestou do auta se mi zdálo, že levá bota je o něco menší. No nic, však se rozšlápne. Před Prahou jsem už nohu skoro necítil, strašně to dřelo. Na prvních semaforech před Prahou zkoumám na podrážce velikost bot. Obě mají číslo čtyřicet dva. Jedu dál a cestou přemýšlím, jak budu prodavačce vysvětlovat, že mám boty o stejné velikosti, ale jedna je menší. No nic, dojedu do Paladia, a tam si je pak v klidu prohlédnu. Jenže Paladiem jsem profrčel a už procházím Prašnou bránou směrem k Rudolfinu, kde máme s Ivanou sraz u Honzy na parníku. Původně jsem si chtěl dát na Staromáku nějakou dobrůtku, ale řezavá bolest v levé noze mě hnala dál kupředu. No hnala, belhal jsem se jak válečnej invalida a do toho ještě vichr a zima jak v ruským filmu. Konečně parník! Vpadám dovnitř na židli a opatrně si sundávám botu. Ukrutná bolest. Koukám do boty, a hle, něco na mě kouká. Byla to vystýlka z tvrdého papíru, která drží v obchodě tvar boty, a kterou jsem nějak přehlédl a nevyndal jí.

Po nějaké době přichází Ivana, dáváme si s Bobem kávičku. Pak Honza vyhodil do Vltavy zbytky z kuchyně, na které se slétlo hejno racků snad i ze Severního moře. Potom se oblékáme, venku stále fučí, a jdeme na oslavu.

Ta se konala v prostorách hotelu Rott. Tedy v restauraci, vinárně i ve sklepení, kde bylo spousty strašně dobrýho jídla!!! U vchodu nás vítala kamarádka Petra, která nás umístila do prostoru. Hostů bylo něco kolem čtyřicítky, novinářů kolem stočtyřicítky! No, ale kdyby novinářů:-) Zastoupen tu byl hlavně bulvár, tedy: Blesk, Super, VIP zprávy, Mojecelebrity a další. Korunu tomu dali dva reportéři, kteří dohromady měli 8%. Tak ti byli opravdu na pěst. Hlavně stáli hned u vedlejšího stolku, asi 20 cm od nás. No nic, bereme dar pro oslavence a snažíme se k němu proplout přes fotografy. Po nějaké době jsme u něj, ale musíme počkat, než dokončí rozhovor pro jeden z výše jmenovaných deníků. Konečně! Předáváme dar včetně voucheru na parník na akci íšterňáků v květnu. A klidíme se stranou, protože za námi se utvořila fronta dalších gratulantů. Nalévám si dvojku (druhou, třetí, čtvrtou:-)) dobrého červeného, Ivana jen džus, a jdeme pozorovat cvrkot a hemžení kolem Maroše. No a kdo tam vlastně kromě nás, Petry a Maroše byl? Tak například muzikálový král a majitel divadla Broadway Oldřich Lichtenberg, Petr Kolář, Václav Noid Bárta, Linda Finková, Tereza Mátlová, Michal David, Libuška Vojtková, Martina Jandová, skladatel a producent a otec Petry Zdeněk Barták, Monika Absolonová (Bob po nás chtěl, abychom jí za něj málem požádali o ruku, že jako věno má Lincolna, králíka a morče). A pak pozor, překvapení večera, o kterém nevěděl ani Maroš. Kde se vzal, tu se vzal, s knihou svých obrazů přichází božský Kája!!! A oslavenec byl pěkně naměkko! Jak později prohlásil, byl to jeho největší dárek.

Postupem času novináři odpadají, půlka jich jde domů, čtvrtka se ožrala, čtvrtka se rozptýlila do prostoru. Jen ti dva buzeranti se furt předvádějí. Na panáka pak k nám přichází úplně zničená Petra, organizátorka akce, a chvilku po ní i Maroš. Když zjistí, že i Petra do sebe klopí whisky, je z toho lehce vedle sebe, protože ho má odvézt domů. Nakonec se o její skleničku rozdělíme. Maroš ještě seznamuje Ivanu s Martinou Jandovou, ale nevím, co si povídaly, protože tam byl docela hukot 🙂

Kolem jedenácté se loučíme a jdeme do Paladia pro auto. Domů řídí Ivana a řídí dobře. Vidím, že se takových akcí musíme zúčastňovat častěji, aby jí řízení v noci přešlo více do krve!

A ještě pár odkazů do bulváru:
Blesk
Prásk
ISIFA
BUZNA TV – PRíSK NOVA
Blesk – video