Dneska vstáváme o krapínek dřív, lehce snídáme a balíme. Pak naházíme kufry do auta a vyrážíme na letiště do Bari. Tam dorážíme za hodinu a půl, odevzdáváme auto a tlačíme kufr do odletové haly. Najeli jsme hezkých osmsetosmdesát kilometrů. Zbavujeme se kufru, a jdeme na poslední italské kafe. Pak se jdeme odbavit. Mě houká batoh, tak ho projíždí rentgenem ještě jednou, pořád to samé. Tak prej, ať si vyndám věci. Tak na stůl vyskládám nabíječky, kabely, objektiv, foťák, sejry, prošuto, meloun a klobásy. Projedou tedy prázdný baťoh, a zase tramtadadáááá. Tak si kovbojka natáhla rukavice, a jala se ho ručně šacovat. Pak znova do rentgenu, a znova tramtadadáááá. Tak mi ho podala, ať si tam prej naskládám věci a pokračuju v krasojízdě. Letadlo je na Jugoškou, takže máme ještě a půl hoďky čas, než přistane. Potom už nasedáme a odrážíme. Startujeme nad moře, tak jsou pěkný panoramata. Ivana jíst nechce, já si dávám kuře na kari s rýží. Cesta docela utekla, a že jsme nad Čechama nemusíme ani zjišťovat z mapy, ale stačí se podívat dolů. Samé žluté pole… No, a pak už jen chvilka a jsme na Ruzyni. Koukám, že všichni mají rifle a bundy, jen já mám kraťasy a tričko 🙂 . Kufr máme hned, necháme se odvézt k autu, a jedeme. Ale ne domů, nýbrž do POPu na závěrečnou kávu. A hlavně se nám nechce domů 🙂 . Poslední část cesty proběhla v klidu, a doma jsme kolem pátý hodiny.
Zazvonil zvonec, a dovolený je konec. Dneska bez fotek…
