Dopoledne se jdeme nejdříve podívat, jak vypadá z blízka mrakodrap Empire State Building. Popravdě, z blízka, když není vidět špička, nic moc. Jdeme se ale podívat do vstupní haly, a to nám tedy spadla čelist. Prostě ty baráky z počátku minulého století nemají chybu. Uvidíme ještě, jestli se sem vypravíme večer na noční New York. Z jednoho mrakodrapu přejíždíme na druhý. Na One World Center. To je pravý opak toho předchozího. Čisté linie, prostě moderna. Ivana mě dlouho ukecává abych jel nahoru. Nakonec podlehnu a během chvilky stojím u výtahů. I zde, stejně jako v Rockefellerově mrakodrapu, promítají ve výtahu vizualizaci okolí či stavby při cestě nahoru i dolů. Nahoru jak rostl New York tuším od roku 1880 až do současnosti, dolů pak ukazují současné město. Nahoře nás čeká další promítání. S překvapením. Když končí promítání, plátno se zvedne a před námi se odhalí překrásný pohled na New York. Ze 102 patra, ze 451 metru. Úchvatné! Vyhlídková terasa je podél celého patra. Bohužel však je zasklená a místy jsou skla hodně upatlaná. A tam, kde svítí slunce proti, tam je to úplně na prd. Ale celkový dojem je hodně dobrý!

Asi po hodině sjíždím dolů a jdeme podél pobřeží do přístavu. Cestou kupujeme oběd, který si ale bereme sebou, abychom mohli jíst a přitom se dívat na řeku. Jídlo mě tak zmohlo, že se v parku na půl hodiny natáhnu na lavičku a tvrdě usnu. Když se probudím, mám foťák, hodinky, telefon i zlaté zuby. Jdeme dál do přístavu, kde nasedáme na trajekt a jedeme na ostrov Staten. Pikantní na této cestě je, že za půl hodiny plavby s překrásným výhledem na New York, Brooklyn, New Jersey a sochu Svobody, se neplatí ani kačka. Natož dolar. Na ostrově si sedneme do zahrádky poblíž přístavu, dáme si kafe a kolu, a čumíme na lodě. Pak následuje cesta zpět. Cestou domů kupujeme víno a večeři…

Poslední večer nakonec trávíme na terase…