Můj osobní lázeňský lékař, MUDr. Róbert Michalič (již od pohledu Čech jako poleno), mi naordinoval následující lázeňské procedury:
- masáž klasická
- plynové injekce
- koupele uhličitá
- ultrazvuk
- fyzioterapie
- slatinný zábal
- parafínový zábal
Ak tomu mám ještě celodenní přístup do bazénu, což je velmi luxusní záležitost, obzvlášť když nemusím vytáhnout nohu z hotelu, protože bazén (správně Aquaforum) je propojen s hotelem.
Masáž klasická – tak tu mám na horní část těla dvacet minut a je to příjemná záležitost
Plynová injekce – toho jsem se bál, ale nakonec dobrý. Je to injekce spojená s dávkovačem plynu a plynovou bombou. Dostávám do ramene čtyři vpichy, dva zezadu, dva zepředu a při každém bodnutí mi foukne pod kůži 50ml plynu. Prý to má léčit a uklidňovat to postižené místo
Koupel uhličitá – svléknout do nahata a skočit na dvacet minut do bublací vody o teplotě 33 stupňů. Jako dobrý, ale mohlo by to být teplejší. Pak mě sestřička zabalila do duchny a dalších deset minut jsem ležel v hekárně. Vlastně v odpočívárně… Ale dobrý…
Ultrazvuk – na rameno mi připevnili takou jako počítačovou myš a z každé strany do mě pouštěli pět minut ultrazvukové vlnění. Stejně jako výše by to mělo uklidňovat a léčit.
Fyzioterapie – s láskou a se slzou v oku jsem vzpomínal na sestřičku Zuzanu, o které jsem si myslel, že mě mučí. Byla něžná!!! Ale zase tady ta půlhodina rychle utekla…
Slatinný zábal – no já nevím, prej to léčí, ale nebylo mi to zrovna moc příjemný. Tak zase do nahata, pak sestra vzala kýbl s rašelinou o teplotě 43 stupňů a vykydla to na postel. V tom mi vyhrabala hnízdo do kterého jsem si lehl. Druhým kýblem bláta mě zasypala a uplácala ho na mě. Pak na srdce dala chladič, zabalila mě prostěradlem, dekou a gumovým prostěradlem nebo co to bylo. Tak nějak jsem to blbě snášel, navíc to bylo na mě dost horký. Po dvaceti minutách mě vybalila, odsekala ze mě zbytky bahna a vysprchovala mě. Následoval zábal do deky a deset minut klid.
Parafínový zábal – rozehřátý vosk o teplotě 70 stupňů naleje sestra na takové plínky, které mi přiložila na rameno a zabalila mě do prostěradla a nějaké houně a patnáct minut jsem se válel na lehátku. Už chyběl jen knot do pusy, abych se cítil opravdu jako svíčka.
Bazén – to je prostě Amerika. Jak už jsem psal, bazén je propojen přímo s hotelem a je zadarmo (tedy pro nás, lázeňáky) po celý den. Stačí si jen čipem otevřít spojovací dveře, ukázat kartu z hotelu na recepci a může se plavat a plavat a plavat. Ani tam nebejvá moc lidí.