Dneska žádné procedury, takže hned po snídani vyrážím na výlet. Venku je hezkých čtyři a půl stupně, přímo ideální teplota na expedici. Nejdříve mířím do hornického muzea v obci Krásno. Hlavním atraktivním exponátem je těžní parní stroj z dolu Marie z roku 1897. Dále je zpřístupněna těžní věž a šachetní budova, strojovna, trafostanice a budova dílen dolu Vilém. V bývalé strojovně je umístěn elektrický těžní stroj firmy Siemens z roku 1942. V šachetní budově s těžní věží je v přízemí instalována expozice vertikální a horizontální důlní dopravy, signální zařízení.
Venku je instalována unikátní expozice povrchové důlní dopravy o rozchodu 900 mm, která byla až do svého zrušení v roce 2003 využívána k dopravě skrývky a hnědého uhlí v povrchových lomech sokolovského revíru. V sousedství šachetní budovy jsou vystaveny důlní vozíky, lopatové nakladače a dvě lokomotivy o rozchodu 600 a 450mm používané v hlubinných dolech. A ještě je tam také ukázková štola.

Skáču do auta a přesouvám se na Hrad Cheb, o kterém jsem našel nějaké informace: “Historie chebského hradu se začala psát již na počátku 12. století. Jeho dějiny jsou mimo jiné spojeny s mocným rodem Štaufů, z něhož vzešla řada římsko-německých králů a císařů. Byl to právě jeden z nich, slavný Friedrich Barbarossa, který nechal původní objekt v závěru 12. století přestavět na císařskou falc, jediného reprezentanta tohoto typu hradní architektury na našem území. Do dnešních dnů se dochovalo torzo kdysi honosného paláce, mocná obranná Černá věž a především unikátní dvojitá románsko-gotická kaple sv. Martina, Erharda a Uršuly.
Friedrich Barbarossa hrad opakovaně osobně navštívil, pořádal zde říšské sněmy a dokonce tu pobýval i krátce před odjezdem na třetí křížovou výpravu, při níž ho v prudkém toku řeky Salef potkala nečekaná smrt. Friedrich ovšem nebyl jedinou panující hlavou, kterou hostily útulné komnaty chebského hradu. Navštívil ho totiž také “Otec vlasti” Karel IV. či husitský král Jiří z Poděbrad. Hrad prožil i krušné a neklidné časy, řadu válek a dobývání. Rachotily kolem něj husitské vozy, za třicetileté války zbraněmi harašili žoldnéři ve švédských službách a ve 40. letech 18. století ho ohněm a mečem poplenili oddíly francouzského krále Ludvíka XV., který válčil s jedinou ženou na českém trůnu, nezdolnou Marií Terezií. Každý správný hrad má své strašidlo, nejinak je tomu na hradě chebském, kde již několik staletí trudně bloudí poslední věrní souputníci Albrechta z Valdštejna, kteří zde padli za oběť mordýřskému běsnění v podvečer 25. února 1634. Poslední vývojovou fází prošel hrad na přelomu 17. a 18. století, kdy byl z části přebudován do podoby barokní pevnostní citadely.” Byla tam pěkná kosa, a tak sedlám koně a frčím na hotel na oběd. Po obědě odpočinek a ve dvě formule 1. Po formulích vyrážím koupit testovací dávku likéru Dr. Adler. Venku ta vypadá, že bude konec světa.

A pak už klasika. Večeře, vinárna, hygiena, TV a Habáni.

A fotky jsou TADY.