Dnes, po poslední proceduře, vyrážím do města podívat se jak vypadá takové zahájení lázeňské sezony. Dobové obleky, hudba, mažoretky a spoustu stánků. A taky kněz, který šel vysvětit lázeňské prameny. No a samozřejmě lidí jako mraků. Každý hotel ze skupiny „Lázně Františkovy lázně a.s.“, má před budovou stánky, kde se jednak prezentují své služby a jednak prodávají dlabanec a pití. Ale jo, je to pěkný, zvláště když svítí slunec. Hlavně aby nebyla bouřka.

Psal jsem tady zápisky z cest a putování kolem Františkových Lázní, ale o městě jako takovém, jsem tu neuvedl nic. Takže jsem trochu hledal po netu a chybu napravuju.

Františkovy Lázně byly založeny 27. dubna 1793 jako Ves císaře Františka a v roce 1807 jim byl úředně přiznán název Františkovy Lázně. Pojmenovány jsou podle císaře Františka I., který je považován za jejich zakladatele.
Z počátečních venkovských lázní s jedním – Františkovým pramenem, dřevěnou kolonádou, několika lázeňskými domy a Společenským domem se velice rychle staly jedny z nejvyhledávanějších evropských lázní.
Původní ulicová vesnice s dnešní Národní třídou v podobě lázeňského korza byla rozšířena o další tři souběžné komunikace a dostala podobu města. Aby se vytvořilo skutečně lázeňské prostředí, obklopili františkolázeňští dnešní historické centrum širokým pásem anglických parků, které měly dát obci podobu zahradního města. Všechny nové ulice pak vedly vždy po obvodu zeleně a vytvořily tak jedno z nejkrásnějších lázeňských míst v Evropě –  vytvořily lázně v moři parků a lesoparků.
V roce 1865 povýšil císař František Josef I. Františkovy Lázně na město. Po  napojení na saskou, bavorskou a českou železniční síť dostávají rozměr lázní světových a v období před 1.světovou válkou, v době největšího rozkvětu, dosahují roční návštěvnosti až 20 000 pacientů a téměř 80 000 tzv. pasantů – lázeňských turistů.
Ve společnosti 20. a 30. let minulého století patřilo k dobrému zvyku lépe situovaných vrstev alespoň jednou za rok lázně navštívit.
Po druhé světové válce jsou lázně jako celek znárodněny a vzniká jediný velký státní podnik v rozměru města Československé státní lázně a zřídla. Lázně slouží, řečeno v dobové terminologii, pracujícímu lidu a léčí se zde jen nepatrné procento zahraniční klientely. Dobrá úroveň lékařů a zdravotnického personálu zůstává, léčebná zařízení a lázeňské domy se ale pouze inovují a lázně se nerozvíjejí.
V roce 1991 přebírá většinu léčebných zařízení akciová společnost Lázně Františkovy Lázně s uceleným programem rekonstrukce všech lázeňských domů a výhledovou koncepcí návratu Františkových Lázní mezi světové lázně.
Stejně náročný program si předsevzalo vedení města. Nové penziony a léčebná zařízení začínají provozovat úspěšně také jednotliví soukromí podnikatelé.
V roce 1992 jsou Františkovy Lázně vyhlášeny městskou památkovou rezervací a začíná zcela nová kapitola v dějinách města.
Františkovy Lázně navštívili mimo jiné Johann Wolfgang Goethe, Božena Němcová, Ludwig van Beethoven, Císař František Josef I., Císař Karel I. a Zita von Bourbon a Miloš Zeman :mrgreen: .
K té úvodní fotce: Tenisové kurty, potažmo tenisový klub ve Františkových Lázních, patří k jedněm z nejstarších v Čechách. Jejich počátky se datují do doby Rakousko – Uherského císařství a dnes se mohou pyšnit již více jak stoletou tradicí.
První doložitelná zmínka o tenisových kurtech ve Františkových Lázních, v místě dnešních tenisových kurtů, je datována do srpna roku 1904. Dobovým tiskem a fotografií je pak doložitelné pořádání již V. ročníku mezinárodního tenisového turnaje v roce 1909, kterému přihlížela habsburská šlechta.
Fotky ze zahájení lázeňské sezony jsou TADY a já jdu balit!