Sedmý den

Dnešní den se hodláme vydrápat na nejvyšší horu Českého středohoří, tedy na Milešovku (836,6 m.n.m.). Auto parkujeme v obci Černčice na úpatí kopce. Před náma se tyčí “královna Českého středohoří”.
Z geologického hlediska je Milešovka kupou, budovanou sodalitickým trachytem. Její svahy, které dosahují sklonu až 30°, pokrývá přirozený lesní porost. Vytrvalé působení silných větrů na smrkový porost ve vrcholové části hory má za následek formování větví do tzv. vlajkových a bajonetových tvarů. Bohužel je v současnosti tento přírodní úkaz prakticky zcela zničen nepříznivým působením imisí. Z biologického hlediska jsou velmi ceněny také bezlesé části hory. Jedná se o skalní výchozy, sutě a skalní stěnu “Výří skály” při jihozápadním úpatí. Právě v těchto místech se nachází většina významných druhů rostlin. S nejvzácnější evropskou orchideou, zvanou “jazýček kozí”, objevenou zde v roce 1874, se ale na Milešovce dnes již nesetkáme. Zato se zde vyskytuje řada chráněných druhů ptactva, hmyzu a měkýšů.
Lezeme, suneme se, potíme se, pomalu na kopec. Vršek kopce je samej strom a výhled nic moc. To z Lovoše, to bylo něco… Je tu i bufík, ale zavřený! To na Lovoši… No nic, vydáváme se na cestu dolů. Je zajímavé, že cestou zpět se vůbec nepotíme. Skáčeme do auta a jedeme se podívat do obce Milešov, co že je to tam za zámeček či hrad na skále….Dostáváme se až k němu, ale je tam závora nikde žádná cedule tak odjíždíme. Až z internetu se dovídáme, že: “Přírodní scenerii využili již budovatelé zdejšího gotického hradu, ale velmi citlivě ji dotvořil architekt zámku i kostela sv. Antonína Paduánského Antonio della Porta. Stavebníkem zámku byl Kašpar Zdeněk Kaplíř ze Sulevic, hrdina bitev proti Turkům, v jehož zámeckých komnatách bývala kdysi proslulá galerie s obrazy od Raffaela, Tiziana i Rubense. Objekt dnes slouží jako domov důchodců.”
Večer přijíždějí Bárů, sedíme, kecáme, pečeme a odháníme psa, který aportuje všechno v dosahu!

Patnáctý den

Patnáctý den

Dnes přišel den "D" a z Pardubic přijíždí Jitka. Cestou do Teplic, kde jí vyzvedáváme, se stavujeme pro Kamču. Pak tedy nasazujeme Jitku a jedeme do Ústí na hrad Střekov. Počasí nám přeje a z hradu je pěkný výhled. Pak se jedeme nadlábnout do restaurace U Lípy, která...

čtrnáctý den

čtrnáctý den

Dneska zůstáváme doma a dáváme do pořádku zahradu a hlavně bazén. Opalující se babičky tam už pro bodláky nebylo ani možné najít. A taky zalejváme psa! Po obědě si jdu trochu schrupnout a pak již rozdělávám oheň, protože přijede Ondráš a rodiče. Ve volné chvilce ještě...

Dvanáctý a třináctý den

Dvanáctý a třináctý den

Odjíždíme na dvoudenní výlet. Ivana se loučí s babičkama u vrátek, dojemné:-). První zastávka je opět v Praze na letišti. Jenže nás čekalo nemilé překvapení. Na místo, aby se přistávalo na dráhu dvacetčtyři a startovalo na šestku (jako posledně), to bylo dnes...

0 komentářů