Sedmý den

HabániRáno bylo krušné, protože vína včera bylo moc. Proto jsem raději řídila já a podle plánu jsme jeli do Pavlova. Vesnice se nám rázem stala sympatickou, protože tam v jedné budově mají z jedné strany obecní úřad a z druhé obecní vinotéku. Z Pavlova vedla nejkratší cesta na Dívčí hrad. Ale o co kratší, o to strmější, celé 2 kilometry do prudkého kopce :-). Nechápala jsem, jak tam můžou chodit rodiny s malými dětmi a že jich bylo hodně. Pak už jsme zastavovali snad každých 50 metrů, teklo z nás – ještěže ten plán vymyslel Kája a nebylo to na mně. Vyškrábali jsme se tam z posledních sil a výhled na novomlýnské nádrže a okolní vinice byl opravdu krásný. Cesta zpátky už byla lepší, ale obecní vinotéka akorát zavřela, takže jsme ji vevnitř neviděli. Po obědě a odpočinku jsme vyjeli do Velkých Bílovic, nezalekli jsme se zákazu vjezdu a v pohodě jsme dojeli do Habánských sklepů. Dnes tu byli i další turisté, ale ujal se nás zaměstnanec závodu a provedl nás výrobními prostory a velikánskými sklepy. To jsme čuměli, že je tam skoro 100 tanků. Habánské sklepy patří pod Bohemii, takže vyrábějí svojí značku a ještě připravují víno pro výrobu sektů. Pak nám ve vstupní hale nabídli několik vzorků jejich vín. Popovídali jsme s paní ze včerejška, myslím, že na nás bude dlouho vzpomínat. Vykoupili jsme jim další část zásob a rozjeli jsme se zase osvěžit k rybníku. Ale co to? Slováci skutečně volají a zvou nás na cimbálovku s degustací vína ve vinném sklepě Zámeckého hotelu. Vrátili jsme se do Lednice s nadějí, že se v u cimbálovky rovnou navečeříme. Bohužel večeře žádná nebyla, takže jsme snědli alespoň všechen chleba, co připravili k ochutnávce vína. Myslím, že Slováci koukali, že jim nic nezbylo :-). Cimbálovka nebyla špatná, ale moc se to ve sklepě rozléhalo, tak jsme se ani nemohli bavit. V půl desáté však volali z hotelu, jestli jsme se někde nezapomněli, že mají náš klíč od pokoje, tak jsme se museli rozloučit a vrátit se na hotel. Tam jsme dojedli ty výborné klobásy z Pavlic a zajedli jsme to čokoládou (chleba jsme neměli). Aspoň něco.

Osmý den

Na neděli hlásili největší vedra, tak jsme se po snídani sbalili a vyjeli jsme domů. V autě bylo příjemně, ale cesta je přece jenom dlouhá. Oběd jsme si dali za Prahou v Mekáči, na Chanovské jsme dotankovali a umyli auto a pak už jsme se opravdu vrátili domů. Dopadlo...

Šestý den

Šestý den

Je pátek, a proto jsme naplánovali návštěvu Habánských sklepů, což je vlastně důvod, proč na jižní Moravě letos jsme. Sklepy se nacházejí za vesnicí Velké Bílovice, což je asi 10 km od Lednice. Vše se zdá bezproblémové, až do chvíle, kdy zjistíme, že křižovatka ve...

Pátý den

Pátý den

Po snídani jsme si sbalili věci a krabice s vínem a vyrazili jsme za naším dalším ubytováním směr Lednice. Po cestě jsme se stavěli v Malovaném sklípku v Šatově. Jedná se o vinný sklep vydlabaný v pískovci a vyzdobený naivistickými malbami místního umělce. Takhle...

0 komentářů