HabániRáno bylo krušné, protože vína včera bylo moc. Proto jsem raději řídila já a podle plánu jsme jeli do Pavlova. Vesnice se nám rázem stala sympatickou, protože tam v jedné budově mají z jedné strany obecní úřad a z druhé obecní vinotéku. Z Pavlova vedla nejkratší cesta na Dívčí hrad. Ale o co kratší, o to strmější, celé 2 kilometry do prudkého kopce :-). Nechápala jsem, jak tam můžou chodit rodiny s malými dětmi a že jich bylo hodně. Pak už jsme zastavovali snad každých 50 metrů, teklo z nás – ještěže ten plán vymyslel Kája a nebylo to na mně. Vyškrábali jsme se tam z posledních sil a výhled na novomlýnské nádrže a okolní vinice byl opravdu krásný. Cesta zpátky už byla lepší, ale obecní vinotéka akorát zavřela, takže jsme ji vevnitř neviděli. Po obědě a odpočinku jsme vyjeli do Velkých Bílovic, nezalekli jsme se zákazu vjezdu a v pohodě jsme dojeli do Habánských sklepů. Dnes tu byli i další turisté, ale ujal se nás zaměstnanec závodu a provedl nás výrobními prostory a velikánskými sklepy. To jsme čuměli, že je tam skoro 100 tanků. Habánské sklepy patří pod Bohemii, takže vyrábějí svojí značku a ještě připravují víno pro výrobu sektů. Pak nám ve vstupní hale nabídli několik vzorků jejich vín. Popovídali jsme s paní ze včerejška, myslím, že na nás bude dlouho vzpomínat. Vykoupili jsme jim další část zásob a rozjeli jsme se zase osvěžit k rybníku. Ale co to? Slováci skutečně volají a zvou nás na cimbálovku s degustací vína ve vinném sklepě Zámeckého hotelu. Vrátili jsme se do Lednice s nadějí, že se v u cimbálovky rovnou navečeříme. Bohužel večeře žádná nebyla, takže jsme snědli alespoň všechen chleba, co připravili k ochutnávce vína. Myslím, že Slováci koukali, že jim nic nezbylo :-). Cimbálovka nebyla špatná, ale moc se to ve sklepě rozléhalo, tak jsme se ani nemohli bavit. V půl desáté však volali z hotelu, jestli jsme se někde nezapomněli, že mají náš klíč od pokoje, tak jsme se museli rozloučit a vrátit se na hotel. Tam jsme dojedli ty výborné klobásy z Pavlic a zajedli jsme to čokoládou (chleba jsme neměli). Aspoň něco.