Ráno snídáme v šesti, plus dva hafani. Zjišťujeme, že vířivka se již ohřála na hezkých třicetšest stupňů, ale necháme si jí až na odpoledne. Navlékáme postroje na psy, a celý tábor vychází na okružní poznávací výlet kolem části osady. Ivana našla žampióna, ale byl jediný, tak ho nechala růst. Po návratu do tábora se rozdělujeme na dvě skupiny, první skupina, s celkovým počtem nohou dvanáct zůstává v táboře, druhá skupina, s počtem nohou osm, vyráží do města Sázava. Do kláštera, nakoupit, a na oběd. Klášter jsme prohlédli jen zvenčí, park nebyl nijak velký, a ani hezký. Po prohlídce se jedeme najíst. Servírka nás upozorňuje, že budeme čekat minimálně třičtvrtě hodiny. Přesouváme se tedy do jiné hospody, kde už s obědem uspějeme. A bereme domů v krabičkách i obědy zbývající osádce, která střeží chalupu. Jdeme vykoupit Tesco, a pak se vracíme do tábora. Tam někteří zůstávají vzhůru, já se jdou lehce natáhnout. Odpoledne vyrážejí děti na výlet bez rodičů a psů. My tedy lezeme do vířivky, a pesani blbnou na zahradě. Mládež se mezitím přesunula na protější kopec, odkud na nás békali. Než se vrátili do chalupy, rozdělal jsem oheň a nalil si první sklenku vína a proháněl jsem bílého a hnědého. Po návratu výletníků jsme klábosili u stolu, pak pomalu grilovali a pili, grilovali a pili, grilovali a pili. A pak mi popřáli k narozkám. A potom jsme grilovali a pili, grilovali a pili, grilovali a pili, až jsem tam zůstal jen Terkou. A s tou jsme pili, pili, pili… A najednou byla neděle!
Neděle – 12. den
No, tak tu máme poslední snídani na dovolené. Když to tak shrneme, tak první pobyt v Telči byl parádní. Překrásné město, super ubytování. Pobyt na jižní Moravě v Mutěnicích byl velmi luxusní po všech stránkách. Důležité je, že se Ivana se všemi loučila slovy: "Tak...
