Po snídani vyjíždíme do Dubňan, kde je muzeum hornictví a sklářství. Cestou se ještě stavujeme na bývalé šachtě na lignit, ale po šachtě už tam není ani památky! Muzeum je docela zajímavé, jsme tam sami, a tak se nám celou prohlídku věnuje pracovnice muzea. Když zjistí, že máme zájem o hornictví, domluví nám prohlídku muzea v Hovoranech, které ještě není otevřené, ale je tam prý hodný pán, který nás provede. Než se však vypravíme do Hovoran, naše kola směřují do Milotic, kde je zámek. Tam stíháme právě začínající prohlídku. Když procházíme jednotlivé místnosti, zdá se nám, že už jsme tady byli, nebo že jsme je aspoň někde už viděli. Naší domněnku potvrzuje další z návštěvnic. Je to jasné, žádný zámek, ale nýbrž hrad Kostka, jehož posledním vlastníkem byl Frank Kostka z Kostky! Ano, točili ze zde interiéry a částečně exteriéry filmu Poslední aristokratka. I ten památný lustr jsme viděli! Po Kostce se přesouváme do Hovoran, kde na nás čeká předseda Muzejního spolku, který nás jako první návštěvníky provedl po dosud uzavřeném muzeu. Ivana se bála, aby tam nebyly jen hrábě a cepy, jak už to ve vesnických muzeích bývá, ale tohle bylo opravdu jiné a hodně zajímavé. Přesouváme se na jídlo a odpočinek do sklepa.
Odpoledne vyrážíme do obce Poddvorov. Nejdříve jdeme k rozhledně, na kterou se šplhám pouze já, a Ivana hlídá myšáky dole na úpatí. Rozhledna je pouze z roštů, takže je vidět opravdu všude. A jak teď zjišťuji, je vysoká třicet metrů. Z rozhledny se přesouváme ku mlýnu, kde už jsme asi loni také byli, ale je to moc hezké místo, a protože tu nemají cigoše, tak i hezky udržované. Už když jsme jeli do Poddvorova, zahlédl jsem u silnice takovou kytku, která hodně připomínala konopí. Cestou zpět tedy jedu pomalu, a kus kytky Ivana urve z okénka. Využíváme moderní techniku a zjišťujeme, že se jedná o indické konopí, které má na listech a samičích květenství vrstvu pryskyřice obsahující kanabinoidy (zejména THC, CBD, CBC) a pěstuje se a využívá hlavně jako droga marihuana. Což nám pak ve sklípku potvrdil i mladej Tesařík. Když jsem se ho ptal, kde se to tu vzalo, tak se to tady prej asi nějak vysemenilo 🙂 . Chtěl jsem si půjčit kombajn, a jet něco sklidit, ale Ivana byla zásadně proti. Zůstali jsme tedy ve sklepě, a nakoupili si domů raději nějaké víno…
Pátek – 10. den
Poslední snídaně naše. V Mutěnicích. Dnes nás čeká přesun do obce Přívlaky na dětský víkend. Nejdříve ale dopisuji deníky za dva předcházející dny, následuje kafčo, a pak balení, a naskládání vína do auta. S tím vínem to vyšlo akorát, nemít kombíka, musela by ho mít...
