Hrad TočníkBudíček máme lehce po osmé, Láča mezitím zajel do vesnice pro snídani, tak že vyčistit zuby a dlabat. Po snídani pomalu balíme, a lehce po desáté vyrážíme zpět k domovu. Ale nejedeme přímo, máme naplánovány zastávky na hradech Točník, Žebrák a Křivoklát.
Jako první přijíždíme na hrad Točník. Zaparkujeme na parkovišti pod hradem a jdeme dva a půl kilometru do kopce ve strašným pařáku. Bylo takový horko, že i hradní medvěd se válel v bazénku. Na hradě byla různá vystoupení pro děti, my jsme se trefili akorát do produkce sokolníka. Hrad je pěkně rozlehlej a členitej. Ale stejně tam bylo vedro. Po prohlídce se pomalu šouráme do podhradí a naše kroky vedou na hrad Žebrák. Oba hrady jsou kousek od sebe, ale oba do strašlivých kopců. A k tomu to vedro:-)
Vylézáme na Žebrák, jazykama se přivazujeme k zábradlí, abychom se neskutáleli do údolí. Aby ten zážitek z hradu byl ještě intenzivnější, kupujeme si lístky na věž a po dřevěných schodech se suneme nahoru. Nahoru, blíže slunci!!! Tam bylo takový vedro, že i sandále měli vyplazenej jazyk. Chvilku se rozhlížíme po kraji, a pak se rychle stěhujeme do místní restaurace. Tam do sebe naleju půl litru točený limonády, a pak si teprve můžu objednat jídlo.
Po hradu Žebrák, nastavuji na navigaci Křivoklát. Asi za čtyřicet minut parkujeme kousek nad hradem. Na hradě bylo docela dost lidí, a fronta na lístky jako prase. Nakonec se přeci jenom dostáváme na nádvoří, kde stejně jako na Točníku, i zde je sokolník. Vlastně sokolnice. Produkce podobná, akorát týhle jeden opeřenec frnknul na strom. NA rozpáleném nádvoří blížeme zmrzlinu a pozorujeme ruch. Když už není co blízat, balíme se a míříme zpět do auta. Naštěstí jsem ho prozíravě postavil do stínu. No ale stejně tam bylo vedro. Na navigaci máčkám Domů a frčíme.
Jen co přijedeme domu, spustil se lijavec a pěkná bouřka:-)

A fotky z výletu jsou TADY.