Na státní svátek vyrážíme strávit v Praze víkend. Nabitý víkend. Takže pomalu a popořadě! V pátek kolem jedné odjíždíme z Pato směr Kněževes, kde máme zajištěný nocleh v penzionu V Maštali. Tohle ubytování má totiž strategické umístění. Je na okraji Prahy a pár metrů od letiště.

Jdeme se ubytovat, a pak vezu Ivanu na metro. V ruce kreditku, v obličeji odhodlání, že ten účet prostě provětrá. Já se vracím zpět do Kněževsi, a mažu hned na val u letiště. Je pěkná kosa, fouká a je docela mlha. Ale přesto pár fotek udělám…

Nějak po čtvrtý se pomalu vracím na pokoj. Pustím telku a fláknu sebou na postel. Jedním okem koukám na zprávy, druhým klimbám. Říkám si, že musím vyjet včas, když na ČT24 hlásí samé shromáždění a manifestace… Vyrážím chvilku po půl šesté, snad se tam do třičtvrtě na sedm nějak dostanu. Ne, že bych neznal cestu, ale cvičně si zapínám navigaci. Jedu na “kulaťák”, pak k Hradu a najednou frk a hodilo mě to do tunelu. Během šesti minut jsem v Holešovicích u ZOO a během dalších pěti pak na Výstavišti. No čuměl jsem jako blázen. Zaparkuju a jdu se kouknout k Pyramidě. No co, tak tu budu půl nebo třičtvrtě hodiny čekat, než přijede Ivana. Čumím do mobilu, když tu na mě někdo povykuje. Jo, nebyl to nikdo jiný, než hrabě Krolock. Tedy ještě v civilu a bez zubů. Chvilku plkáme, a běží se namaskovat a převléknout. Já si dávám dvojku červeného a chlebíček. A ještě jednou. A … a už je tu Ivana. Dáváme si věci do šatny a zjišťujeme, že jsem si zapomněl převlíknout tričko za košili 🙂 . No nic, budu za vesničana. Jdeme do hlediště. Máme sektor C, řadu sedm uprostřed. Takže opravdu VIP místa. Za námi vede chodník, kde se občas promenádují upíři. Jeden udělal na Ivanu “HU”, a málem se pos… 🙂 . No a já nenapsal, na co jsme vlastně vyrazili. Takže na muzikál Ples upírů! Byla to pecka a ještě k tomu luxusní obsazení. Maroš, to je jasný, a pak taky Natálka Grossová. Před ní jsem musel opravdu smeknout, a byl jsem rád, že jsem jí viděl a slyšel!!!

Po skončení se vracíme do penzionu opět tunelem, a opět cesta trvala pětadvacet minut. Otevírám si víno, Ivana knížku a nastává pohoda. Občas zaburácí letadlo, no paráda.

Ráno se po snídani (nešla sníst, palec nahoru) se pomalu balíme, odnášíme věci do auta a jdeme se ještě kouknout na letadla. Opět pár fotek a čeká nás cesta do centra. Parkovat budeme pod Národním divadlem, tak jupí a jedeme. Zaparkujeme a přes řeku jdeme do Malostranské besedy, kde má výstavu fotografií Jiří Píša. Kdo nezná, měl by svojí neznalost co nejrychleji napravit. Nádherné fotky Prahy a nádherná výstavní síň v podkroví. Pro prohlídce jdeme zpátky k divadlu a ještě kousek dál do Indické restaurace. Jídla hodně, Ivaně chutnalo, mě to nějak nesedlo. A místo jehněčího, bylo kuřecí. Nu což, stane se.

Pak si jdeme vyzvednout auto a vyrážíme směr Čestlice. Jitka se Sváťou nezklamali! Taháme z nich rozumy o ubytování v Pekingu, Ivana nasává koňak, ve mě se vaří vnitřnosti. Asi po dvou hodinách se vydáváme na cestu zpět. Cesta ubíhá v pohodě a jsem strašně rád, že jsme nemuseli v pátek večer po muzikálu jet do Pato.

Doma se jen otočím a běžím na narozeniny kamarádovi dcery. Osmnáctiny se musí prostě oslavit!!!

Fotky z vejletu jsou TADY a promo video z Plesu upírů níže!