Zase v divadle

15. 4. 2022

studio dva

Čtvrtek, 14.4.2022: nadcházející víkend začínáme již ve čtvrtek odpoledne. Opět jdeme do divadla, ale tentokrát v Praze a do Studia dva, které je v paláci Fénix. A protože budeme v Praze spát, máme naplánované akce i na pátek. Jedeme se nejdříve ubytovat do Kněževsi, do již X-krát vyzkoušeného penzionu V Maštali. Docela se divím, že ještě nemáme vlastní klíče. Po příjezdu si tu dáváme kafoňě, pak ležink na pokoji, a zhruba v půl šestý vyrážíme do centra. Tentokráte parkujeme u Státní opery. Před divadlem jdeme dát něco do krku do KFC, a pak už šup do podzemí paláce. Při kontrole vstupenek zjišťujeme, že jsme VIP hosté divadla (samozřejmě jsem to úplně dokonale zapomněl), takže šatna zdarma, program zdarma, VIP kavárna, a sedadla s velkým prostorem na nohy. Kousek, na který jdeme, se jmenuje “Kutloch aneb I muži mají své dny” s velice luxusním obsazením: Bob Klepl, Václav Jílek, Michal Slaný a Roman Štrabrňák. Téma je: doba je v krizi, svět je v krizi, vztahy jsou v krizi, to je všeobecně známo, ale pozor: I muži jsou v krizi! Přicházejí postupně o svá poslední výsadní práva a pozice neohrožených vládců vesmíru. Jedno z posledních míst mužského sebevědomí a sebeurčení se nachází v kotelně pod supermarketem Happycentrum. Schází se zde každou sobotu čtyři stateční muži schovaní před svými shoppingujícími manželkami. Na pár hodin se stávají opět pravými chlapy. Kouří, pijí pivo a koukají se na fotbal. Podaří se jim uhájit tento ostrůvek svobody? A jsou tu opravdu ještě sami sebou, nebo se tu jen zbaběle schovávají před faktem, že svůj boj o důstojné místo ve společnosti už prohráli?
No opravdu luxusní, břišní svaly si zase mákly. Po skončení jdeme pomalu Václavákem, kde probíhá velikonoční jarmark. Cestou na penzion si kupuji ještě něco do tlamičky, a pak už klídek na pokoji…

Pátek, 15.4.2022: já tady spím jako mimino… Velesnídani máme objednanou půl desátou, takže si opravdu užíváme. Snídaně byla jako vždy pro jednoho, ale jako vždy jsme jí ve dvou nesnědli. Po snídani chvilka odpočinku, musíme se po té dřině trochu srovnat, a v půl jedenácté skáčeme do auta a jedeme na Žižkov, kde máme schůzku s Kateřinou Rackovou, milou dámou (asi slečnou), ze společnosti Praha neznámá. Tuhle společnost na 140 procent doporučuji tomu, kdo chce poznat Prahu! Společnost pořádá tematické vycházky po všech možných i nemožných místech Prahy, a my dnes vyrazili na procházku s tématem “Na pomezí Žižkova a Vinohrad”. V programu vycházky je napsáno toto: hned zpočátku prozkoumáme jednu z nejoriginálnějších sakrálních památek v Praze, řekneme si, jak vznikala jedna z nejvýraznějších pražských dominant – Žižkovská věž. Art decové domy nás zavanou do dvacátých let minulého století. Kromě nich také uvidíme řadu secesních skvostů. Neopomeneme ani stavby občanské vybavenosti jako bývalé divadlo, telefonní ústřednu či největší sokolovnu své doby. Ukážeme si jak pokročila rekonstrukce bývalého penzionu „Záchrana“ a řekneme si, k čemu byla stavba původně určena a jak slouží nyní.
Vycházku zakončíme v klidu zeleně Riegrových sadů, kde kromě krásného panoramatického výhledu objevíme skrytou architektonickou perlu. No, a přesně tak to bylo, a bylo to úžasné! A my jsme pak pokračovali po Žižkově dál. Dál, cíleně do ulice Seifertova, kde by měla být podle Kluků z Prahy, a teď nemyslím Michala a Kubu, tyhle Kluky z Prahy, nejlepší kababárna z Prahy. Kebab byl fakt luxusní, a hlavně obrovský. Jestli byl nejlepší nedokážeme posoudit, protože jsme zvládli jen jednu prodejnu, ale nejsme tu naposled, a typů od “kluků” máme ještě pět. Protože je v televizi posledních pár týdnů jen Ukrajina, a zase Ukrajina, a o víkendu pro změnu zase Ukrajina, začali jsme sledovat všechny možné české filmy a seriály, co mám nahrané na terovém disku. A jedním z nich byl seriál Neviditelní, kde se část děje odehrávala na Vyšehradě. Takže je úplně jasné, že po kebabu nás kroky vedly na Vyšehrad. No kroky, samo jsme jeli autem. Kupodivu tam nebylo moc lidí, takže procházka celým komplexem byla velice příjemná. Po Vyšehradě jsme se opět nasunuli do auta, a opět na doporučení Kluků z Prahy jsme se vydali na Náměstí Republiky, kde jsme nechali v Paládiu automobil, a kolem Prašné brány jsme vyrazili do ulice Celetná, kde leží, a teď už to mohu napsat, úplně luxusní kubistická kavárna s cukrárnou Dům u černé Matky Boží. A ten kubismus tam berou opravdu vážně, protože i věnečky byly čtvercové. Pravda, ten můj spíš připomínal obrázek na pánských záchodcích 🙂 . No, a pak už následovala cesta do penzionu. Teď nás čeká večeře, a pak vínko, knížka, audiotéka…

A fotky z úžasného víkendu jsou TADY.

Kulturní smršť

Kulturní smršť

Tak se nám ta kultura v listopadu nějak nahromadila. Nejdříve informace od Mariana, že v pátek 18. listopadu zpívá s paní Kalivodovou v Citadele v Litvínově. No, co se dalo dělat. Během několika minut jsem měl lístky v ruce. Kdo by se chtěl zeptat, jestli v první...

Karlštejn a 4 Tenoři

Karlštejn a 4 Tenoři

O proti všem tradicím vyrážíme na výlet ve čtvrtek. Nejdříve frčíme na Zličín zabudovat obložky. Jak už jsem psal v předchozím příspěvku, nejdřív musíme zvětšit montážní otvor, protože zedník byl osel. Ale pak to frčelo. Obložky včetně vyrovnání a zafoukání pěny tam...

Tentokrát Teplice

Tentokrát Teplice

To mi takhle ve čtvrtek (9. června 2022) píše jeden držitel Thálie, jestli jdeme večer do Teplic na koncert, na kterém zpívá. Nějak jsem tento termín přehlédl a přiznám se, že se mi zrovna moc nechtělo. Přeposílám tuto informaci manažerce, která během chvilky odpoví,...