Středa 24.6.2020
Dnes poslední snídaně v Srní. Ještě před snídaní balíme rychlostí jako by byl vyhlášen požární poplach. Pak naložíme auto a vyrážíme směr Konstantinky. Po cestě máme v plánu přečkat jednu noc u Jehlíků na chalupě. Avšak ani tam nejedeme rovnou. Nejdříve se stavujeme v obci Dobrá Voda, kde je kostel sv. Vintíře. To by nebyla až tak žádná zvláštnost, ale kostel je osazen jediným skleněným oltářem na světě. Oltář vytvořila sklářská výtvarnice Věra Tesařová. A jo, bylo to moc pěkný! Odtud pokračujeme do Železné Rudy, kam jdeme nasát vědomosti do informačního centra. Z města pak pokračujeme na parkoviště u spodního nástupiště lanovky na kopec a rozhlednu Špičák. Byla to krásná vyhlídková jízda, a na hoře nás čekalo perfektní slunečné počasí. Nejdříve si dáváme kafe, a pak se šplháme na dvacetšest metrů vysokou rozhlednu, z které je bombastický výhled na všechny strany. Po pokochání se sjíždíme dolů a pokračujeme směr Klatovy. Cestou jsme podél silnice zahlédli orloj. Fakt opravdový orloj. Brzdíme, couváme, parkujeme. Orloj se nachází v obci Hojsova Stráž. Je to první orloj na Šumavě! Ačkoliv se jedná o recesi, pohled na orloj opravdu překvapí. Dál uháníme do Klatov. Tam parkujeme na náměstí a jdeme se nadlábnout. Potom následuje prohlídka místních katakomb s nebožtíky a šplh na věž. Na konci byl výstup opravdu náročný, co se prostoru týče, ale dali jsme to! Odměnou nám byl nádherný výhled. Slezeme dolů a jdeme ještě nakoupit nějaké zásoby ke Švejkům na chalupu. Tam přijíždíme před pátou a konstatujeme, že mají moc pěknou chalupu i zahradu. Jdeme opéct buřty, ale bohužel nás asi po půlhodině zahnal déšť do chalupy. Tam povídáme a povídáme, a pijeme a pijeme.
Čtvrtek 25.6.2020
Ráno vyrážíme po snídani směr Konstantinovy Lázně. A jak už to tak bývá, stavujeme se ve Kdyni. Nejdříve na koupališti, a pak v kempu. Ale ty chatičky, ve kterých jsme bydleli, už tam nejsou. Honza ani nepoznal koupaliště, a to už mu byli tři ?. A pokračujeme dál. Cestou nás upoutá něco, co vypadá jako spojený kostely. A skutečně, byly to spojený kostely. A sice kostel Nanebevzetí Panny Marie, sv. Wolfganga a sv. Benedikta. Když jsem to viděl, říkám jasný Santini, ty křivky, práce s klenbami… Na což Ivana říká: „Ty si nějakej chytrej“. A došli jsme k informační tabuli, a tam stálo, že se jedná o barokně-gotický kostel stavitele Jana Blažeje Santiniho Aichla! Takže jsem vyhrál zlatého bludišťáka a postoupil jsem do dalšího kola. Tedy na oběd… A po obědě jedeme už bez zastávek do kempu. V něm nejsou téměř žádní lidé, takže klídek a paráda. Ubytujeme se, a jdeme si dát chvilku ouško. Kolem třetí vycházíme na obhlídku okolí kempu. Ivana ale našla hřiba velkýho jak kolo od trabanta, takže se musíme vrátit zpět do tábora. Pak pokračujeme dolů do města. Tam si dáváme odpolední večeři. Jdeme dál mezi lázeňáky. Vedení obce zamakalo a téměř všude je vidět nějaké vylepšení. Palec nahoru. Když se vracíme, tak trochu sprchlo, ale nám to náladu rozhodně nezkazilo. Na chatce zcela tradičně Ivana krájí houby, já píšu deník. Klídek, pohoda!
Pátek 26.6.2020
Ráno nebyl k snídani stůl ze Švédska, ale housky, pomazánky a kroasanty (chtělo se mi napsat kroasantiny). Po snídani a troše odpočinku vyjíždíme, tak jako pokaždé, když jsme tu, na zříceninu hradu Gutštejn. Dnes už ale víme, že hrad vznikl na přelomu 13. a 14. století, a že se tam natáčela pohádka Z pekla štěstí 2. A opět tam bylo nádherně. Dále nás kroky, spíše kola, vedly k Falkenštejnskému vodopádu. Bohužel zmizel. Zbyla po něm jen skalní průrva, a někde hluboko dole jsme slyšeli vodu. No nic, vracíme se zpátky do Konstantinek do lázeňského domu Jirásek na oběd. A pak na chatu a chvilku odpočíváme. Tak nějak po třetí vyrážíme do místního lesa. A i když byl hodně suchý, vracíme se zpátky s taškou hub. Ty necháváme v chatě a jdeme do města na kafe, víno a oplatky. Na terasu pálí slunce jako prase, takže to dopijeme, a dojíme, a jdeme se podívat na bývalé obydlí bratří Křížků. To už se rozdělilo mezi dva majitele, takže nahrávací studio je zvlášť od baráku. No, a pak už míříme na chatu. A tam následuje odpočinek, čištění a krájení hub, večeře a chrápačka. A tím končí naše dovolená, při které jsem si úplně úžasně odpočinul, za což děkuji té paní, co to letos všechno zařídila a objednala. A s tou paní jsme dnes spolu 38 let!!!
Konstantinovy Lázně
