Chvilku to trvalo, nějak jsem se nemohl k tomu dokopat (práce na zahradě, práce v práci, okna, záclony, luxování, žehlení…), ale už je to tady. Kdo ještě neviděl fotky z dovolený v Egyptě, tak jsou TADY. A kdo neviděl video, tak je dole 🙂 .
Vstáváme opravdu brzo, ve tři hodiny. V půl čtvrté kufry za dveře, ve čtyři odjezd na letiště. Tady projdeme několika kontrolama, a čekáme na odlet. Ten je až před půl osmou, takže máme času dost… Před odletem trochu zmatky s palubníma lístkama, ale naštěstí ne s našima. Od Hurghady se odpoutáváme deset minut po půl osmé, takže téměř na čas. Letíme s devět let starým strojem Boeing 737-800 OK-TST. Na palubě opět kvalitní pohoštění a spánek. Celou cestu bylo jasno, ale před Čechami najednou mraky. Ale aspoň bylo teplo. Skáčeme do auta, cestou dáme malý oběd a během chvilky jsme doma.
Všude dobře, na zahradě nejlíp!!!
Níže si prohlédněte panoramatický snímek (pohybujte s ním myší, na mobilu náklonem).
Zatím to vypadá, že to bude stejné jako v pátek. Už jsme na pláži, a protože je ve vodě málo lidí, půjdeme natáčet ryby. Potápění bylo úspěšné, po vysušení a oschnutí jdeme na pokoj, a pak na oběd. Ivana se potom vrací na pláž, já zůstávám odpoledne na pokoji, protože jsem se trochu přismahl. Později odpoledne se jdeme naposledy projít na poušť a udělat několik posledních fotek. Cestou zpátky se stavujeme na baru na kafe, a u Válečků na panáka. Po večeři to samé, ale končíme dřív a jdeme spát, protože brzo vstáváme.
Níže si prohlédněte panoramatický snímek (pohybujte s ním myší, na mobilu náklonem).
Předposlední den věnujeme celodennímu odpočinku na pláži, potápění a focení ryb. Ani jsme nešli do restaurace na oběd, ale dali jsme si grilovaná játra a hranolky, typické arabské jídlo, přímo na pláži. Asi kolem čtvrté odcházíme na setkání s dalšími Patokryjany, kteří jsou ubytovaný naproti přes záliv. Pak se vracíme na pokoj, tedy já, a Ivana na balkon, kde máme předvečeřní pauzu… No, a pak tedy večeře a opět posezení u baru následované posezením u Válečků na terase.
Vstáváme ve třičtvrtě na pět a za půl hodiny vyrážíme na výlet do Luxoru. Máme před sebou čtyři hoďky jízdy autobusem. Takže já upadám do hlubokého spánku, Ivana střídavě chrupe a střídavě čumákuje a poslouchá delegáta. Byl to velice vtipný človíček s dobrou češtinou a znalostma. Jako první přijíždíme do Karnaku. Tedy už jsme něco podobného viděli ve Foru Romanu, ale tohle bylo něco úžasnýho. Když sloup, tak aspoň o průměru tři metry, když trpaslík, tak dvacetimetrovej… Pak autobusem poskočíme k dílně na výrobu papyrusu. Tak jak už to bývá, ukázka trvala pět minut a následovala prohlídka galerie. Neboli prodejní galerie a klasické: odkud jsi, Čech, to znám, Karel Gott, super prajs 🙂 . No ale, my jsme odolný, takže po chvilce vycházíme ven… Pak další skok busem a jsme u Nilu. Vydáváme se na projížďku lodí po řece proti proudu, a pak přistáváme na druhém břehu u restaurace, kde nás čeká oběd. A po obědě spousta žebrajících dětí. Byla jich taková tlupa, že je musel odehnat voják se sapíkem. Hustý. Autobusem pokračujeme k Memnonovým kolosům. Jsou to dvě obrovské sochy. Pecka! Více pak u fotek. Pokračujeme do alabastrové dílny. Stejně jako v předchozím obchodě. Ukázka výroby a naháněčka do obchodu. I když nebylo to tak zlé. Přesto jdeme po chvilce z obchodu ven, podívat se po okolí. Tam se na nás nalepil malej kluk a furt otravoval. Toho jsme setřásli rychle, ale když jsme se vraceli přiběhla krásná malá holčička, a samozřejmě také žebrala. Chtěla všechno, nejvíce však bombón. Ivana měla nechtěla jí ho ale dát. Nakonec jsem jí ukecal, protože oči tý malý žebračky mě dostali, a jen kvůli mně jí ho dala. Tak jsme udělali dobrej skutek. Jen doufejme, že se neukáže někdy v Čechách s pásem bomb kolem těla… No a jedeme dál. Nejdříve k Zádušnímu chrámu královny Hatšepsut. Těžko se dá to kolosální dílo popsat. Musí se to vidět aspoň na fotkách, a tam to popíšeme podrobně. Prostě, bylo to úžasné, a kupodivu tam bylo málo lidí. Z parkoviště autobusů nás po překonání tržnice odvezli k chrámu vláčky. Naučil jsem se dělat 360 stupňové fotky, které na Facebooku vypadají úžasně, a doufám, že půjdou vložit i na blog, protože to je opravdu jiný pohled na svět! Z chrámu se přesouváme jen pár kilometrů dál, do Údolí králů, podívat se na hrobky. Nesmí se uvnitř fotit, ale je to tak úžasné, že po skončení kupujeme CD s fotkama. Nakonec jsem pár fotek udělal, když jsme procházeli mezi hrobkama. Tam se to tak nehlídalo. No, a pak už nás čekala skoro čtyřhodinová cesta zpět, večeře a posezení u baru.
Níže si prohlédněte panoramatický snímek (pohybujte s ním myší, na mobilu náklonem).
Ráno začíná stejně jako v úterý, ale s tím, že laguny obcházíme, a pak se v nich celé dopoledne rácháme. Úžasné! Pak opět přicházíme k molu, kde sledujeme šnorchlující dovolenkáře. Následně se vracíme přes pláže na hotel na oběd a na odpočinek. Cesta v pantoflích po plážích byla docela namáhavá, ale došli jsme. Oběd a odpočinek na pokoji. A pom? A potom se Ivana téměř před důchodem vrhla na potápění! Tedy spíše na šnorchlování. Zaslouží si ovšem obrovskou pochvalu. A světě div se, zalíbilo se jí to!!! A je fakt, že bylo na co koukat. Spousty ryb, sasanky, paráda. Takže odpoledne trávíme u moře. No a večer? Klasika. Obžerství a posezení na baru.
