Žleby a tak
18. července 2024
Z cela netradičně vyrážíme na prodloužený víkend již ve čtvrtek odpoledne. Máme namířeno do obce Žleby, hlavně pak na místní zámek. Cestou ale toho chceme stihnout víc, a tak první zastávku máme v Čestlicích u Sváti a Jitky. Zůstáváme u nich na jednu noc, tak se jdeme ubytovat, a mezitím Jitka naservíruje k večeři luxusní lečo. Ivana ho nejí, za to já si přidám. Pak se vytáhne pití a povídáme a povídáme, Sváťa povídá, pořád povídá, a furt povídá. Pak si jdeme lehnout, a Sváťa už nepovídá.
19. července 202
Je pátek a na stole je připravená snídaně, a Sváťa povídá. Jsme nasnídaní, jdeme se podívat do míst, kde měl kdysi Sváťa firmu a sklady. A Sváťa povídá. Dozvěděli jsme se, že si koupili v Herinku nové sídlo, kam se budou stěhovat až to poupraví k obrazu svému. Loučení, a my vyrážíme do parku a na zámek v Průhonicích. Zámek prohlížíme jen z venku, ale po parku se courneme docela velký kus, i když z celkové rozlohy je to jen kousek. Lezeme do auta a pokračujeme na tržiště SAPA, kde si nutně musíme dát pho bo, a kupujeme si dračí ovoce. Bylo strašlivý horko, tak rádi prcháme do auta. Z tržnice se přesunujeme na Červený Hrádek u Kolína, podívat se na Láďu a na Mílu. A samozřejmě na jejich hospodářství. Protože už dlouho nepřestavovali barák, dali se do úpravy bytu po Verče, kam se nyní nastěhuje „malej“ Ládík s rodinou. Po kávě se loučíme a míříme do cíle naší cesty, tedy do apartmánu U Fuxů ve Žlebech. Vítá nás milá paní, ukazuje nám bydlení. To je velké jako náš dům, takže v pohodě. Jdeme na seznamovací okružní cestu po obci, do krámu, a do hospody na Plzeň a limču. Pak už domů. Večeře, víno, klobása, telka.
20. července 2024
Po snídani vycházíme s holemi na pochod kolem říčky Doubrava. Ten zakončujeme na zámku Žleby, kde si dáváme kafčo a nanuka. Na prohlídku jdeme totiž večer, a pak v neděli ráno. Po kávě se jdeme podívat do místní obory na krmení bílých jelenů, a také na dravce. Ukázky s dravci byly opravdu famózní. Celé představení trvalo třičtvrtě hodiny a opravdu jsme se nenudili. Následovala svíčková v hospodě na náměstí a cesta domů. Doma odpočinek, a pak vyrážíme na nedalekou zříceninu hradu Lichnice. Ta je sice hezky udržovaná, ale po druhé už bych tam nešel. Cestou na zříceninu jsme si všimli takových zajímavých komínů, tak se u nic cestou zpět zastavujeme. A ejhle, je to muzeum vápenictví. A přímo tady byla Berlova vápenka. I tato prohlídka byla zajímavá. Cestou domů se stavujeme na pivko, pak na večeři. No a pak vyrážíme opět na zámek, na večerní prohlídku. I ta byla hodně zajímavá, a hlavně průvodce byl vynikající. Prohlídka je zakončená v zámecké kuchyni, kde dostáváme od kuchaře domácí koláče, a poutavé historky z kuchyně. V neděli se pak dozvídáme, že kuchař byl zástupce místního kastelána. No a jdeme domů, chvilka telka, a pak hají…
21. července 2024
Je neděle, po snídani se zvolna balíme, a jdeme opět na zámek, kde máme zamluvenou prohlídku věže a sklepení. Opět super, a opět vynikající průvodce. Pak už hup do auta a směr Praha. Jedeme ještě jednou na tržnici SAPA. Cestou se ale zastavujeme v muzeu traktorů a kombajnů, a zemědělské techniky vůbec. Ivana byla smutná, že tam nebyly její oblíbené cepy a hrábě. Po prohlídce míříme už na tržnici. K obědu si dáváme závitky nem rán, a museli jsme si znovu koupit dračí ovoce. Pak už míříme ke klukům do Zličína. Tam nás čeká obrovské překvapení ve formě dvacetimetrové květinové stěny, a trávníku na terase. No a pak už rovnou domů. Po celý prodloužený víkend bylo vedro jako prase, takže hned po příjezdu skáču do bazénu… A fotky z cesty jsou TADY.