Český Krumlov

Český Krumlov

Český KrumlovPátek
teda, že by to počasí bylo zrovna při nás, tak to tedy ne. Ráno jsem měl ještě nějaké povinnosti ve vesnici a strhla se taková průtrž, že mě zachránil jen plavný skok do auta. Vracím se domů, nakládáme batožinu, loučíme se s Bobešem a vyrážíme směr Český Krumlov. Navigace říká, že pojedeme něco ke čtyřem hodinám, mapy.cz zase že jen tři. Nakonec vyhrála navigace. Cestou několikrát projíždíme lijavcem, ale nakonec v pořádku přistáváme v Krumlově. Ubytovaný jsme přímo v centru a zároveň u řeky. A v pěší zóně. Esembáci nás ale pouští dál, takže dojíždíme až na místo ubytování. Přebíráme klíče od pokoje a od garáže a dáváme si slepičí polévku. Pak odvážíme auto do jeho chlívečku a my se jdeme juknout do města. Okukujeme místní jezy, a podél vody pokračujeme do centra a k zámkohradu. Je sice zataženo, ale musíme uznat, že město je nádherný. Vyšplháme se až k zámku, koukáme do příkopu, kde jsou medvědi, a nic. Už je přeci jenom pozdní odpoledne, tak asi sežrali pár turistů a chrní. Ale zase je odkud nádherný rozhled na město. Procházíme hradozámkem a k parku. A parkem jdeme dál, až na jeho konec, abychom se na vlastní oči přesvědčili, že to otáčivé hlediště, vůbec svým vzhledem neruší poklidný park. No, ale když někdo nařídí zbourat, tak se to holt muší zbourat. Z parku se pomalu vracíme dolů, do údolí, do našeho domečku. Chvilku si dáváme voraz na pokoji, a pak jdeme dolů na večeři. Když bydlíme u řeky, tak ryba, když ryba, tak úhoř! A byla to dobrá volba. K tomu pár piv, na pokoji Habány a padl jsem do postele jak sťatej.

Sobota
k snídani sice nejsou míchaná vajíčka, no ale dobrý:-) Dnes už od rána svítí slunec, a tak hurá do historického centra. Člověk by až nevěřil, jak jdou ty domečky zaplést do sebe. V téměř každé budově je nějaký krámeček či cukrárna, nebo restaurace. Asi se sluší připomenout, že město bylo zapsáno v roce 1992 na listinu světového kulturního dědictví UNESCO. Pokračujeme směrem k zámkohradu, kde konečně vidíme v příkopu medvěda. Hradozámek je druhý největší hradní a zámecký komplex v České republice a patří k nejvýznamnějším památkám ve střední Evropě. Zámecká věž s celým areálem tvoří jednu z dominant města. Na věž samozřejmě vystoupáme. A stálo to opravdu za to.
Pohled ze zámecké věže...Cestou zpět se nejdříve stavujeme v krámku, kde prodávají Krumlovský perník a med. A taky různé druhy pálenek. Já si dal ořechovici a Ivana si dala pálenku z mrkve 😀 . Chtěli jsme koupit nějaký med jako suvenýr, ale nakonec se ukazuje, že je z Mostu 😀 . V dalším krámečku si vynikající čokolády. Potom potkáváme palačinkárnu, kde se na nějakou dobu uhnízdíme. Vedle nás dělá slečna trdelníky a jde jí to docela od ruky, ale poptávka je mnohem větší. Následuje příchod na pokoj a klid na lůžku. Vlastně ne, před tím si dáváme ještě polívku, teprve pak jsme žuchli do peří.
Odpoledne vyrážíme do lyžařského areálu Lipno. No tedy, jak říká jeden náš kamarád: když jsem byl jednou mladej, tak se na Lipno jezdilo akorát koupat. A teč? Opravdu se nám otevřela oka a ústa dokořán. Někdo (obec, kraj, stát) tam slušně zainventoval a najednou: tady sjezdovka, tady vlek, zase sjezdovka, zase vlek a na kopci??? Na kopci Stezka korunami stromů! Tak tedy, to je opravdu hodně libová frajeřina, jít po chodníku v korunách stromů a čučet do dálky. Stezka je začleněna do krajiny a je superiozním doplněním Active Park Lipno.
V korunách stromů...Stezka je dlouhá 675 metrů, je bezbariérová a je zakončena 40 metrovou věží, která je opravdovým vrcholem stezky. Po vykoukání se pomalu scházíme podél lanovky dolů, kde si v bufíku dáváme kafčo, a pak jdeme pomalu dolů, na parkoviště. Cestou zpět se ještě stavujeme u Honzy Hossingera, který nám vlastně tohle ubytování zajistil. Hučel jsem do Ivany, že nepůjdeme dál, že si jen podáme tlapy u vrat a pofrčíme, ale znáte jí:-) Domů na hotel přijíždíme akorát na večeři. Já si dávám medailonky z daňka a Ivana smaženého kapříka s bramborovým salátem. A na pokoji zase Habáni  😀 .

Neděle
Za oknem opět slunce. Lehce posnídáme, pokocháme se pohledem na řeku a jdeme nakoupit něco suvenýrů. V centru města už to zase žije. Na náměstí je jarmark, Korejci a horko. Ověšeni jak Vánoční stromek si jdeme vyzvednout auto do garáže a přejíždíme k hotelu. Tady nakládáme ostatní batožinu, loučíme se s příjemným personálem a opouštíme Český Krumlov. Cestou domů se zastavujeme na rozhledně Kleť.
Rozhledna Kleť...Na spodní stanici lanovky sice svítí slunce a je docela teplo, ale nahoře, podle rychlosti mraků, to vypadá, že to bude dobrodružný. Cesta lanovkou trvala čtvrt hodiny a na rozhledně byl opravdu pořádnej fukejř. Ale zase jsme viděli Temelínskou elektrárnu a Hlubokou. Cesta dolů uběhla tak nějak rychleji. Na parkovišti si kupujeme párek v rohlíku a vyrážíme k domovu. U Prahy zjišťujeme, že se nám domů ještě nechce, tak zastavujeme na střeše obchodního centra Šestka na Ruzyni a jdeme si dát pozdní oběd. A pak už rovnou domů!
A fotky budou do konce týdne TADY.