3. den – neděle

3. den – neděle

Opět snídaně od Bobešáka pravá italská kávička a čerstvý croissant. Kdo má pak chodit s plným břichem:-) Za slunečního svitu vyrážíme přes Vatikán na Garibaldiho náměstí, které leží na vršku nad Vatikánem. Dneska má papež proslov, tak je tam docela narváno. Cestou ukazujeme Kubovi, kde jsme kdysi bydleli s betmenama. Abych se vrátil k tomu kopci, je z něho hezký rozhled jak na samotný Vatikán, tak velkou část Říma. Než se tam vyškrábeme, leje z nás jak z cikánů před pracákem. Kupujeme si pití a kocháme se pohledem na město. Po vykoukání se pokračujeme z kopce dolů do centra, stavujeme se doma a pokračujeme autobusem ( vlastně 2 autobusy na etapy) k nádraží Termini. Ne že bychom chtěli jet vlakem, ale na place před nádražím je osvědčený obchod s kabelkama různých značek. A tady se teprve ukazuje pravý důvod návštěvy Říma. Ne, že bychom tam chtěli jet s Honzou, ne že by nám došel parmazán, ale Ivaně došla kabelka!!! Ale musím uznat, že mají opravdu velký výběr a Ivana si vybrala hezkou. Po nákupu se přesouváme na kousek vzdálené náměstí Repubblica, kde si dáváme poslední kávu v Římě a kocháme se pohledem na kostel Santa Maria degli Angeli e dei Martiri.
Cestou zpět do bytu přemýšlíme s Honzou, jak to zaonačit, abychom tam mohli zůstat. Honza to nakonec prošpekuloval do puntíku, ale bohužel mu to nevyšlo. A už jsme zpátky v bytě a čekáme na Julii, abychom jí vrátili klíče. Julča nejde, tak jí Kuba volá a domlouvá se, že klíče necháme v bytě. Pomalu se loudáme na autobus a Honza cestou rafinovaně ztrácí občanku. Bohužel však netušil, že Ivana s Kubou jdou za námi asi 200 metrů a že jí najdou. Tedy, on jí našel nějaký Marokánec, ale Ivana, když slyšela, jak si slabikuje Czech Republic, tak po něm se slovy this is my son skočila, dala mu kravatu a občanku mu vyrvala z ruky. No ale, to už nastupujeme do autobusu a uháníme na letiště. Jen se občerstvíme a jdeme na pasovku. Tam měl Honza připravený další číslo, kdy při průchodu bezpečnostním rámem houkal, i když stál jen omotanej v ručníku. Tak mu celníci zabavili letenku. Říkám si, pašák, podařilo se mu to. Ale bohužel. Když zjistili, že umí Italsky lépe než oni, poslali ho s námi domů.
Sedadla v letadle máme ta samá, padám tedy na své místo a snažím se dřímat. Ale ti dva před námi, se furt něčemu tlemí, tak to nakonec vzdávám. Po přistání odvážíme domu nejdříve Kubu, pak Honzu, a pak sebe.

Říme, tak zase za rok!

A fotky jsou ZDE!

2. den – sobota

2. den – sobota

Kolem čtvrté ranní nás budí ohromná bouřka. Strašně se to v té úzké uličce, kde máme byt, rozléhá. Po snídani, kterou zcela fantasticky uklohnil Bobeš, strategicky vyčkáváme, než přestane pršet, a pak se vydáváme do města. Kolem jedenácté narážíme na mítink italsko-arabského přátelství, kterého se aktivně s Honzou zúčastníme. Odcházíme ověšeni tričkama a kšiltovkama, plátěnou taškou přes rameno a já s kilem různých fíků v kapse. Vystupujeme nad náměstí Popolo, odkud se kocháme pohledem na město. Potom parkem přecházíme nad Španělské schody. Cestou nás míjejí dva krásně zelení papouškové. Pod schody okukujeme fontánu a pokračujeme k další fontáně. Ta se nachází na boční straně bývalé soudní budovy. Ano, je to překrásná fontána di Trevi. Tím, že není úplně krásný počasí, je tu poměrně málo lidí. Od fontány pokračujeme k Pantheonu, kde tentokrát žádné kabelky nekupujeme. Naši pouť zakončujeme na náměstí Navona, kde si dáváme v naší oblíbené a nejoblíbenější zmrzlinárně, zmrzlinu střední velikosti. Ale při pohledu na ní, je to zmrzlina zabiják!
Pomalu se ubíráme k domovu, kde nám Bob připravil vynikající oběd, po kterém následuje hodinový odpočinek. Odpolední část dne začínáme návštěvou památníku Vittoria Emmanuela. Na střechu nelezeme, jen na vyhlídku s restaurací, kde si dáváme ananas a kafe. Pokračujeme ke Koloseu, které je z velké části zakryto lešením. Před Koloseem vzniká nová trasa metra, tak uvidíme, kam se za rok pohnou, až se tady zase objevíme!
Začíná se smrákat a my se pomalu vracíme (autobusem) na náměstí Navona do oblíbené restaurace na večeři a trochu vínka. Francesco se o nás staral jak o vlastní:-)Následuje cesta domů, kde zase otevíráme láhve s vínem a povídáme a povídáme 🙂

1. den – pátek

1. den – pátek

Ráno před odjezdem ještě frčím k holiči, na hřbitov, do dílny a na úřad. Pak se doma nasnídáme, vzbudíme Kubase, Honza přiváží zvěř. Chvilku po deváté už sedíme v autě směr Řím. Jedeme sice jen na letiště Václava Ruzyně Havla, ale už i to je směrem na Řím. V Praze se odehrává klasika, tedy GoParking, převoz na letiště, Mekáč, kafe, noviny a už jsme u gejtu. Jsme s Ivanou zvědaví, jestli má Kuba dva pasy, jako když letěl do Ameriky. Prý nemá. Tentokráte nemáme žádná zavazadla do podpalubí, takže rovnou nastupujeme. Sedadla máme už předem booknutá, takže sedíme v šesté a sedmé řadě u oken a pěkně před motorem, takže máme krásný výhled. Neletíme přes Mnichov, ale přes Terst a Pulu, a pak rovnou na Řím, takže se cesta rapidně zkrátila. Při přistávání se mi asi po čtrnácti dnech profouknul bubínek na levém uchu. Konečně. Před třetí už projíždíme kolem Honzovo bývalého pracoviště, kolem hotelu Holiday Inn. A za další půlhodinku už šlapeme kolem Andělského hradu do našeho víkendového bytu. Před bytem Kuba volá Flaviovi, kdeže máme schované ty klíče. A dozvídáme se, že klíče nám přinese Julie. A taky jo, během pěti minut k nám přichází a uvádí nás do bytu. Vždycky se v Itálii snažíme bydlet co nejvíc italsky, mezi nimi, a tohle se nám povedlo úplně dokonale. Byt se nachází v postranní úzké uličce a hlavními dveřmi se vstupuje rovnou do obýváku. Byt je patrový, ale v první chvíli ještě netušíme, že patro se nenachází nahoře, ale dole. Až na hygienické zázemí, které by potřebovalo investici, je to super. Ubytujeme se a jdeme si nakoupit něco k večeři. Po nákupu vyrážíme na pozdní oběd. Když číšník zjistil, že Honza mluví italsky, a že tady pracoval, láme se v pase a bouchá čelem do stolu. Po jídle následuje pravá italská káva a po ní procházka kolem Andělského hradu, podél Tibery až k budově soudu a zpět, a potom do Vatikánu. Ale to už je tma, takže se vracíme zpět do bytu. Otevíráme láhve s vínem a povídáme a povídáme:-)