Františkovy Lázně

Františkovy Lázně

Františkovy Lázně

V pátek dopoledne jsme navozili babičce dříví, nechali jsme proběhnout ušáka po obýváku a před polednem jsme emigrovali na Západ:-)na prodloužený víkend do Františkových Lázní. Penzion Heda jsme našli rychle, ale zatím na nás nebyli připravení, tak jsme šli okouknout ty slavné lázně. V centru téměř ani noha, jen pár německých noh se procházelo v parku. Po výborné držťkovce jsme se už konečně ubytovali a zdřímli si po obědě. Odpoledne jsme šli prozkoumat lázně podrobněji a už jsme našli i sochu Františka, celou ohlazenou od miminkachtivých pacientek. Tak jsem si taky šáhla, kdyby to náhodou platilo i pro vnoučata, ale mám obavu, že se nám spíš rozmnoží králíci 😎 . Nabrali jsme si studijní materiál v informačním centru František a zjistili jsme, že tam mají spoustu jedlých suvenýrů. Pak jsme si dali na kolonádě vídeňskou kávu se šlehačkovým dortem, prostě typický lázeňáci a vrátili jsme se do penzionu, abychom se domluvili s domácím. Zabrali jsme si rychle vstupenky do Aquafora a vyrazili jsme do bazénu. Teda to byl fakt nejhezčí akvapark, co jsme viděli krásný bazén s teplou vodou, jeskyně s bubláním, různé trysky (Kája by to stejně napsal když trysky zabraly, tak se mi prsa klepaly jako puding :-)), venkovní vířivka (venku bylo asi -8 stupňů, ale chvíli jsme vydrželi). Po vysportování jsme mazali doplnit kalorie do příjemné hospody hotelu Bohemia a po opečeném hermelínu s brusinkami jsme se dorazili tatarákem. Při odchodu jsme si hned zamluvili vepřové koleno na další večer, abychom náhodou v těch lázních nezhubli 😎 .

V sobotu po neočekávaně bohaté snídani jsme vyjeli autem do přírodní rezervace Soos, kde jsme si dosyta užili samoty. Nikde žádný turista, jenom my jediní v rozsáhlém rašeliništi s vývěrama kysličníku uhličitého a minerální vody, bylo to úžasné. Mnohem lepší než v létě pochodovat ve štrúdlu Němců po úzkém chodníku:-) Nazpátek jsme stihli v infocentru nakoupit různé druhy suvenýrů pro děti a babičky. V poledne jsme se vrátili domů a absolvovali jsme postupně oba masáž zad, načež jsme taky postupně oba usnuli. Odpoledne jsme se vypravili na prohlídku Chebu, kde nás překvapilo krásné veliké historické náměstí s dominantou skupiny 11 původních kupeckých domů, nazývaných Špalíček (konečně už vím, co to je). Opět jsme obrali paní v informačním centru o nějaké mapky, abychom pak stejně šli po vlastní trase. Navštívili jsme kostel sv:-)Mikuláše, kde nám nějaký dobrovolník za dobrovolný bakšiš udělal takovou malou přednášku. V roce 1945 byly při náletu zničeny špičky kostelních věží a celou dobu byly jen provizorně zakryty. Až v roce 2008 se sehnalo dostatečné množství peněz od různých dárců a na kostelní věže byly z výšky nasazeny nové špičaté střechy podle původního tvaru. Pokračovali jsme k Ohři a pak k hradu. Ovšem hrad už byl zavřený, tak jsme se vrátili na náměstí, do Špalíčku, do kavárny. A opět vídeňská káva a lívance s brusinkami a se šlehačkou:-)vždyť jsme v lázních. Po návratu domů a po odpočinku jsme vyrazili ven ulovit nějaké noční fotky, ale potmě snad byla ještě větší zima než ve dne. Naštěstí Káju vábila vidina toho vepřového kolena, tak jsme se venku už moc nezdržovali a směřovali jsme na večeři. Před kolínkem jsme si na rozjezd dali každý polívku prdelačku a pak ještě napůl jitrničku. Ovšem koleno bylo obrovské a k tomu ještě knedlíky a zelí. Kája skoro plakal, když už to nemohl dojíst, tak asi ze soucitu mu servírka na závěr přinesla jako dárek malou becherovku. Pak už jsme se jenom dovalili na postel a koukali na televizi.

V neděli jsme si ještě doprohlédli zbývající část lázní na druhé straně silnice a Labutí jezírko, v zimě ovšem spíše Kachní. Pak jsme žlutou procházkovou trasou vyrazili na rozhlednu a na konci jsme zjistili, že

  1. rozhledna je asi 300 m od našeho penzionu
  2. rozhledna je mezi dvěma hotely, takže není nic vidět
  3. rozhledna je maličká jako pro děti, takže i kdyby tam hotely nebyly, tak by stejně nebylo nic vidět

Alespoň u hotelů byla ohrada se stádem daňků, kteří žrali šlupky od mrkví, a taky 2 pštrosové a nespočitatelné množství ozdobných barevných bažantů. Rozhodně to bylo zajímavější než rozhledna.

Přiblížilo se poledne a my jsme vyjeli zase směr východ (nebo kam?, prostě zpátky)a chtěli jsme se podívat ještě na hrad Loket. V celým Lokti však chcíp pes, takže jsme vzali zavděk hospodou Švejk a tam jsme se výborně nadlábli. Domů jsme dorazili akorát na svačinu a neděli jsme završili návštěvou u Žáků a jejich čerstvým uzeným.

Výlet hodnotím jako úspěšný, ačkoliv byla zima jako v Rusku. I slečna masérka říkala, že mám studené hýždě. To neviděla, že jsem byla studená celá a celé tři dny 😎 .

No, nenapsal bych to líp!!! 😛 Jo, a fotky jsou TADY!