Wellness v Mariánkách

Wellness v Mariánkách

Měsíc po cestě do Furore vyrážíme na wellness do Mariánských Lázní. Poukaz nám přinesl Ježíšek od Kuby, toho času analytika na volné nožce pracujícího pro AAAAuto 🙂 . Já sem napíšu jen takovej krátkej itinerář, podrobný popis bude u fotek.

Vyjíždíme ve středu pátého července. Cestou tam se stavujeme v „opuštěné“ továrně kousek od Přebuzi. Za druhé světové války byla cínová ruda pro výrobu zbraní strategická. Nacistický vůdce Adolf Hitler chtěl mít továrnu na zpracování této suroviny nejlépe na německém nebo na jednom ze zabraných území. Pověřil tedy své inženýry, aby našli zdroje cínových rud. Vhodná lokalita se našla právě v Krušných horách – Sauersack.
Důl byl v provozu od února 1940, kdy jsou v účetních knihách zaznamenány první operace. Svou činnost ukončil 1. května 1945. Zajímavostí je, že nezpracovaná ruda v době, kdy se sem blížily spojenecké armády, zůstala zde v areálu.

Byla to zajímavá prohlídka, ale opuštěné to rozhodně nebylo, co se týká turistů… Po prohlídce jedeme už do Mariánek. Navigace nás trochu povozila, ale nakonec vilu, kde jsme ubytovaný nalézáme. Je zcela mimo město a je tam božský klid! Vítá nás majitel s potutelným úsměvem na tváři a se zdviženým palce. Ano, chlapy si musí pomáhat!!! 🙂  🙂 🙂

V restauraci obsluhuje docela zajímavá servírka. Vůbec jsem nevěděl, že taková velikost existuje. Vlastně vůbec nevím, co jím. A když zavolala do kuchyně, že jde ven vypustit kozy, všichni (myslím tím chlapy) jsme se hnali na zahradu, aby jsme o nic nepřišli  🙂 .

Večer se jedeme podívat do města na fontánu. Chtěli jsme lanovnou, ale jezdí bohužel jen do šesti.

Další den se vydáváme do dolu Jeroným. Byl to důl na cínovou rudu. Já tam byl už v loni, když jsem ve Františkových Lázních. Zajímavá prohlídka, všichni ve fáračkách, jen já v sandálech. Jako prej německý turista, smála se Ivana do té doby, než jí zhasla lucerna. Pak byla ráda za světlo i od německého turisty 🙂 .

Pak jedeme do obce Krásno, kde je muzeum hornictví. Také jsem tu byl loni.

Odtud pokračujeme do kláštera Teplá. Tady jdeme každý na jinou prohlídku, ale oba jsme spokojeni!

Poslední den se cestou domu stavujeme na zámku a hradu v Bečově nad Teplou. Tady jdeme na prohlídku společně. Vybrali jsme si prohlídku „Relikviář svatého Maura“ a stála opravdu za to. Stavujeme se v podhradí na oběd, a pak směr Pato.

Operativně se stavujeme v Jáchymově ve štole číslo 1 (Ivana sice brblala, ale přeci jenom patnáct let na hlubině člověka poznamená). A úplně poslední zastávka cestou domů byla u Lukešů na chatě.

A pak už opravdu domů!!!