Františkovy Lázně
Fotky najdete TADY.
Níže vkládám zápisky z pobytu ve Františkových Lázních. Nebudu dělat zvlášť stránku pro každý den, ale zápisky budu doplňovat pod sebe. A zrovna tak fotky. Odkaz na ně je v pravém horním rohu příspěvku. A jde se na to…
19. srpna 2024
Tak, je pondělí, a já mám dneska takový den, kdy půlku trávím v práci, a druhou půlku mám dovolenou. Takže nejdřív kontrolní den na kanalizaci, a potom něco nakoupit v Obrnicích v řeznictví sebou na cestu. Následuje oběd, a vyrážím do Františkových lázní. Cesta super, akorát v Klášterci nad Ohří dělají kanalizaci, takže tam jsem stál asi deset minut. Po příjezdu do lázní se bezproblémově ubytovávám pomocí dokonalé chytré domácnosti. Mám byteček necelých 60 metrů čtverečních s balkonem, takže se sem v pohodě vejdu i s tou zásobou uzenin 😊. Chvilka odpočinku, a potom se jdu podívat do města, na takovou seznamovací trasu. Myslím, že jsem se seznámil dokonale, a před cestou na penzion si dávám kávičku a palačičinku. Doma pak dopisuji deník z Kraslic, a pojídám dovezené zásoby. Jo, ještě než jsem vyrazil do centra, byl jsem si koupil něco k snídani, a nějaké to víno na večer. Když jsem ve Frantovejch, tak to samozřejmě bylo Primitivo 😊. A když Primitivo, tak samozřejmě z Puglie! Dneska jsem moc nechodil, ale i tak jsem udělal 12.130 kroků…
20. srpna 2024
Je úterý, a hezky vyhajanej si dávám vynikající snídani. Pak trošku té hygieny, a potom se jdu podívat tady do blízkého lázeňského domu Josef I, jestli si tam můžu objednat nějaké procedury. Všechno dopadlo dobře, a objednal jsem si uhličité koupele a rašelinné zábaly, celkem deset procedur. A protože měli volněji, první procedury jsem absolvoval již dneska. Po procedurách jsem vyrazil na první trasu po františkolázeňských pramenech. A když to vezmu abecedně, tak jsem dneska navštívil prameny: František, Glauber I, II, III a IV, pramen Luisa, Nový Kostelní pramen, pramen Nový, a pramen Sluneční. Mezi prameny jsem ještě vměstnal od dvou přednášku na téma Přírodní léčivé zdroje, včetně exkurze do závodu, kde se zpracovává vytěžená rašelina. Bylo toho dneska docela dost, a tak cestou do penzionu se stavuji v nedaleké hospodě na tři Plzínky. Na penzionu jsem dopisoval zápisky za pondělí i dnešek. Koukám do aplikace na mobilu, a dneska jsem našlapal 18.528 kroků. Ještě mám před sebou cestu do Vietnamsko – Indicko – Čínský restaurace, ale ta je nedaleko, takže už jsem vypnul Spopaře v mapách…
21. srpna 2024
Spal jsem jako dřevo! Po snídani si skáču do Lidlu doplnit zásoby, pak chvilku pauza na kávu, a vyrážím na procedury. Rovnou jsem si vzal s sebou hole, protože pak se vydám na další okruh po místních pramenech. Cestou mluvím s manažerkou rodiny, že prý doma byla bouřka jako vepř. Tady tedy nic, jsem si myslel do té doby, než se mě slečna lázeňská zeptala, jestli jsem byl v noci taky vzhůru, když byla ta bouřka. No, však jsem na začátku psal, že jsem spal jak prkno😊. Po procedurách startuju hole a vyrážím. Dneska jsem navštívil a ochutnal tůdlencty prameny: pramen Adler, Cartelleri, Císařský, Luční, Marošův pramen, pramen Natálie, kde v budově zřídla vznikla krásná občerstvovací stanice, pramen Palliardi, a dále pak prameny Solný, Stanislav, Štěpánka, Železnatý a Žofie. Následovala cesta zpět do penzionu se zastávkou v nedaleké restauraci na oběd. Svíčková, jak jinak. Chuťově luxusní, bohužel ale z archivní krávy. Tak mi to nakonec prodali jako bezmasé dětské jídlo. Ale Plzeň dobrá. Všechny 😊. Dorážím tedy na penzion, a mám třičtvrtě hodiny osobní volno. Pak opět natahuji kopítka, a jdu na přednášku do Císařských lázní. Přednáška je o historii Císařských lázních včetně exkurze po budově. Konečně jsem zjistil, jak to vypadá z pohledu lázeňského personálu. Po skončení prohlídky jsme pozváni do lázeňského domu Pawlik na kafe a borůvkovou buchtu. Pak už frčím přes Lidl na penzión. Dnešní počet kroků je 19.901.
22. srpna 2024
Dneska to bude krátké. Ne, že bych nechodil, ale cílů bylo málo. Takže, hned po procedurách se vydávám na cestu k rybníku Amerika, který leží necelé tři kilometry od penzionu. Cesta báječná, začíná pálit slunce, ale jde se lesem, takže na pohodu. U rybníka si dávám klobásu, jakou svět neviděl a tonika. Slečna se divila, co to piju, ale pivko by mi vlezlo hned do nohou. Po jídle tam ještě chvilku okouním, protože do Frantovek potřebuju dorazit před druhou, protože jdu na prohlídku lázeňského domu Dr. Adler. Prohlídka slušná, prolézáme i vedlejší lázeňský dům Belvedere. Po skončení jdu koupit lázeňské oplatky a nějaký nealko na penzion. Pak mám chvilku pauzu, tak připravuji ovocnou mísu pro přijíždějící Ivanu. Následně letím na zastávku, jdeme do města na kafe, a pak na večeři. Následuje penzion. Ivana sebou flákla na gauč se skleničkou prosecca, já smolím deník. Dnes nachozeno 22.517 kroků.
23. srpna 2024
Ráno frčím na procedury, pak snídaně, a pak vycházíme na první lázeňskou vycházku ve dvou. Cíl je autokemp Jadran. Ráno ještě není pařák, tak cesta je ok. Autokemp nás zklamal i přes to, že jsme neměli v úmyslu se tam ubytovat. Z Jadranu přecházíme dál k rybníku Amerika, kde jsem byl včera. Je tam pěkná plážová restaurace, tak se napájíme a nadlábneme. U jídla mě zobla vosa, ale v pohodě. Nic nebolelo, a ještě odletěla. Pokračujeme tedy v do centra. Tam se napojujeme na trasu podél pramenů, kterou jsem z máknul ve středu. Nevede moc po městě, spíš lesem a parky, takže na zvyšující teplo super. U pramene Natálie si svlažíme hrdlo, a pokračujeme dál v krasojízdě. Do centra přicházíme ve třičtvrtě na dvě, což je úplně luxusní čas, protože od dvou nám začíná exkurze do lázeňského domu Pawlik, kterou končíme v lázeňské kavárně s kávou a buchtou. Pak se konečně přesouváme do penzionu. Ale jen na hoďku, protože v půl deváté odjíždíme autobusem na noční prohlídku hradu Seeberg. Jo, a nejedeme obyčejným autobusem, ale s 54 let starým autobusem RTO. Moje mládí se vrátilo! Prohlídka hradu luxusní, žádné zbytečné kecy, a trvala hodinu a půl. Pak zpátky do busu a frčíme domů, kam přijíždíme před jedenáctou. Dneska to bylo opravdu náročné, nachodili jsme 35.128 kroků! Takže rekord…
24. srpna 2024
Po posledních procedurách, a po snídani se vyrážíme mrknout do města na mažoretky. Dneska sice tančily seniorky, ale taky dobrý! Potom vyrážíme do míst, kde jsme kdysi bydleli v penzionu, odtud se stáčíme opět směrem k prameni Natálka, kde máme jídelní a pivní přestávku. To pivo asi nebyl úplně dobrej nápad, ale cestou se mi podařilo ty olověný boty shodit a pokračujeme dál. Do města se vracíme přes Wiedermannův park, který vede mimo město. Bylo strašný vedro, prostě vedro jako prase! Dorážíme na penzion, kde dáváme asi hodinovou pauzu. Pak vyrážíme do obce Komorní hůrka, kde je kousek od centra dnes otevřena Goethova štola. Štola nebyla velká, ale byl v ní hezký chládek. Štolou provázel kastelán z hradu Seeberg, který nás prováděl včera večer. Ze štoly jedeme na hrad Vildštejn. Do hradu nejdeme, jen na nádvoří, kde doplňujeme tekutiny. Potom jedeme zpět na penzion, přezouváme boty a jdeme na kávu do nedaleké pražírny. A z pražírny do asijské restaurace na večeři. A z večeře domů. Pořád je neskutečné vedro. Počítadlo kroků se dnes zastavilo na čísle 20.764.
25. srpna 2024
Začíná poslední lázeňský den ☹! Po snídani balíme, chvilku pokecáme s bytnou, a přesouváme se na městské parkoviště, kde zanecháváme automobil, a jdeme do centra koupit lázeňské oplatky. Nakupujeme, nakupujeme, odcházíme a slečna zatahuje roletu, protože nemá co prodávat 😊. Složíme náklad do auta, a pokračujeme do přírodní rezervace SOOS, kde už to sice také známe, ale prostě lázně. Během let, co jsme tam nebyli, se jim podařilo zrekonstruovat návštěvnické centrum, sociálky a místní muzeum. Začíná drobně pršet, ale neva, po dřevěných chodnících procházíme celý areál. Docela si i pamatujeme místa, kde vyvěrají prameny, nebo jen plyn. Po prohlídce se jedeme podívat na zříceninu hradu Hartenberg. Hrad vypadal děsně, a ke všemu byl ještě zavřenej. Tak se otáčíme a vyrážíme směr domov. Cestou se opět stavujeme na statku Bernard, kousek od Sokolova, kde si klasicky pochutnáme na vynikajícím jídle. A pak už hurá domů… Dnes bez mapy, jen doplňuji fotky…