Řím, pátek 18. 9. 2015

od Karel Řehák | 18. 9. 2015 | Dovolená 2015 - Řím

Ráno opět pařák, jen tak tak, že stíháme snídani na terase, abychom se neuškvařili. A pak už směr Vatikánská muzea. Lidí jako mravenců, ale naše zakoupené lístky nás protáhnou mimo fronty až do hlavního vestibulu. Tam je sice lidí jak cikánů na pracáku, ale mají to dobře zorganizované. Mým cílem je vidět Sixtinskou kapli. Mladý to berou ještě přes Egyptské muzeum. Muzeum krásné, co o to, ale ta kaple mě zklamala 🙁 . To, že tam bylo hodně lidí, se dalo čekat, ale bylo tam tak ponurné světlo, že ty malby, které se v knížkách prezentují jako modro-zlaté, téměř nebyly vidět. Závěrem prohlídky se jdeme ještě projít do Vatikánských zahrad. Potom se chvilku procházíme kolem hradeb a míříme na oběd a odpočinek domů, zatím co mladý odjíždějí k moři. My se po obědě jdeme procházet do města. Nejdříve na tržnici u nádraží Termini nakupujeme kabelku, bez které se Ivana nemůže vrátit. Nakonec se zabydlujeme na náměstí Barberini, kde si dáváme kafe a víno, Ivana Campari, více než hodinu nasáváme atmosféru Říma. Následuje cesta zpět do bytu, při které nakukujeme do všech přístupných dvorů. A doma opět výkrmna v podání našeho Jeníka.

Řím, čtvrtek 17. 9. 2015

od Karel Řehák | 17. 9. 2015 | Dovolená 2015 - Řím

Ráno opět výkrmna na terase ala Honza. Pak již jdeme do Vatikánu. Dnes pokoříme kopuli baziliky sv. Petra. Při vstupu mají mladý, teda spíš Terka, trochu problém s oblečením. Ostraha jí vyhnala koupit si šátek, aby si mimo ramen, která již zahalená měla, zakryla i stehna (kdo bydlel ve Velehradě, tak si pamatuje „ zahalená kolena i ramena“). Jdeme tedy napřed a čekáme na ně na střeše baziliky. Děsný vedro! Ještě jsem to nepsal, ale po celou dobu naší návštěvy v Římě, se teplota v odpoledních hodinách pohybovala v rozmezí 28 až 35 stupňů. Taky jsem tam vypil tolik vody, kolik tady vypiju za rok! Ale pak přeci jenom přišli a všichni pokračujeme na vrcholek kopule. Pro ty, co to neznají, je kopule dvouplášťová a na její vršek se leze mezi vnějším a vnitřním zdivem. Samozřejmě stejně tak šikmo, jak je zakřivená kopule. Úžasný zážitek, který se ale odmění královským pohledem na celý Řím a Vatikánské zahrady. Po pokochání se jdeme ještě podívat do baziliky. A pak se zase ve strašném vedru plahočíme do bytu na oběd. Po polední pauze jde Honza s Terkou rekognoskovat terén kolem Navony a my se jdeme podívat, kde sehnat lístky do Vatikánských muzeí. Viděli jsme totiž v bazilice, že se tam dají koupit bez čekání fronty. Po příchodu nás ale slečna vyfakovala, že prý už mají zavříno a že tam ty lístky vůbec nikdy neprodávaly… Nu nic, říkáme si, že najdeme někde internetovou kavárnu a objednáme a vytiskneme si je tam. Dříve než kavárnu, nacházíme přímo na Vatikánském náměstí informační centrum a tam za přepážkou nudící se paní. A ta nám prodala lístky během několika minut. Jupí! Jdeme se v klidu a zapadajícím slunci projít k Andělskému hradu a jeho blízkému okolí. Náš cíl je jasný: Piazza Navona! A tam oblíbená restaurace, kam chodíme vždy, když jsme v Římě. Byl tam i ten číšník, který tam pracoval už za doby Honzovo praxe. Naboucháme se, posedíme, a pak nás Honza žene do jeho, a vlastně už i naší, oblíbené zmrzlinárny. Tam je vykrmení pro dnešní den dokonáno! Zpátky do bytu jedeme busem. A jako každý večer, pohoda na terase.

Řím, středa 16. 9. 2015

od Karel Řehák | 16. 9. 2015 | Dovolená 2015 - Řím

Ráno bohovská snídaně od Bobeše na italský způsob, a pak už nás čeká cesta do centra. Nejdříve procházíme Vatikánem a dáváme se k Andělskému hradu a k Andělskému mostu. Odtud přecházíme na známé tržiště na náměstí Campo de Fiori. Kdo neviděl, těžko se mu takové tržiště dá popsat. Všemožná zelenina a ovoce, maso všech druhů, sýry a koření. A houby, nádherné hřiby. Honza nevydržel a jednoho půlkilového kupuje. To je legendární Campo de Fiori. A kam vedly naše kroky dál? No kam jinam než na legendární náměstí tří fontán, na náměstí Navona. Všechny tři fontány jsou tentokrát bez lešení a vyniknou tak v plné kráse. Potom se vracíme na polední klid do bytu, kde Honza zase kuchtí těstoviny. Následuje spánek v klimatizované ložnici s výhledem na baziliku… Po polední přestávce jdeme směrem (jedem metrem) k náměstí del Popolo s fontánou Dea di Roma. Odtud vyšplháme na vyhlídku Pincio nad náměstím, odkud je krásný výhled na město. Potom přecházíme kolem Villa Medici ke kostelu nad Španělskými schody. Jako vždy schody nejsou pod náporem turistů téměř vidět. Lépe na tom není ani fontána della Barcacia pod schody. Procházíme ulicí, kde má zastoupení každý obchod s módou, co ve světě něco znamená, až k fontáně di Trevi. K nejkrásnější fontáně! Letos však prochází rekonstrukcí, tak snad někdy příště. Dále pokračujeme na náměstí della Rotonda, kde stojí světoznámý Pantheon. Budova s dírou ve střeše. A jdeme dál, na náměstí Venezia, kde je umístěn památník Vittorio Emanuelle II. Nezajímá nás ani tak přední část, ale po schodech z boku stoupáme k bazilice di Santa Maria in Ara coeli, kolem níž vede cesta k výtahu na vrcholek již zmíněného památníku, kde je umístěna terasa delle Quadrighe, odkud je výhled přes celý Řím! Honza s Terkou v té výšce znatelně pobledli…Naše cesta dál pokračuje ke Koloseu, které je z části zakryté lešením. Tam, kde již lešení není, je vidět krásně očištěná „fasáda“ Kolosea. A tady naše dnešní pouť po Římě končí, sedáme na metro a jedeme domů. Opět vaří Honza, opět italské menu. Tedy čtyři chody! Více na fotkách. A následuje víno na terase a pozorování cvrkotu ve městě.

Řím, úterý 15. 9. 2015

od Karel Řehák | 15. 9. 2015 | Dovolená 2015 - Řím

Ráno vyjíždíme poměrně brzo, abychom na letišti měli pohodu a klídek. Jenže silničáři se rozhodli opravovat dálnici na Prahu, takže na parkoviště dorážíme s téměř s hodinovým zpožděním. Takže žádnej klídek, žádnej Mekáč, ale rovnou ke gejtu. Kufry do podpalubí nemáme, procházíme jen pasovkou. Tentokrát pro cestu do Říma volíme společnost easyJet, která nám přistavila k bráně Airbus A-319 (G-EZBW). Naskáčeme do letadla a hned jdeme na start. Novinka je, že se může za letu i při startu používat elektronika. Tak tedy odlétáme za deštivého počasí, v Římě přistáváme do slunce a teploty 28 stupňů. Těsně před přistáním si Ivany sousedka z pravé strany, taková vyzobaná slunečnice, začala na svůj vrásčitý ksicht nanášet takové množství pudru, který zaneřádil celé letadlo, že nakonec vypadly kyslíkové masky! Ano, v riflích a bundě vypadám na letišti jako debil… Let byl luxusní, vůbec nebylo poznat, že jsme v letadle.

Doma jsem naštěstí koupil ještě jízdenky na autobus do Říma, takže nemusíme řešit dopravu. S lehkým zpožděním vyrážíme do centra. Autobus končí na nádraží Termini, odkud ještě jedeme metrem na stanici Cipro. Ta je asi dvěstě metrů od našeho bytu. Vyjíždíme do pátého patra a jsme doma. Zvoníme a otevírá nám Fábio, který nám téměř hodinu předává byt a ukazuje nám zajímavá místa v Římě. Nám, kteří jsme tam po sedmé 🙂 . Byt je opravdu luxusní, plochu má 130 m², tři ložnice, dvě koupelny, obrovský obývák a hlavně, třiceti metrovou napůl krytou terasu, s výhledem na baziliku sv. Petra. Pecka!!!

Jen co odešel Fábio, vybalujeme věci a dáváme chvilku pauzičku. Pak už nás čeká první cesta do města, do Vatikánu. Protože tu Terka ještě nebyla, ukazujeme jí náměstí před bazilikou a kousek baziliky. Bohužel je prostor před bazilikou uzavřen a jsou tam rozmístěny židle. Cestou domů si dáváme kávičku. Pár metrů od baráku je supermarket, kde se stavujeme pro večeři. Když vyjíždíme s vozejkem ven, hned zavírají prodejnu, protože už nemají co prodávat. K večeři Honza vaří těstoviny se sýrem. Pak už jen sedíme, pijeme víno a kocháme se pohledem na baziliku.