Opět spím jak hroch! Ještě taková veselá příhoda ze včerejška. No veselá, stát se to Ivaně… 🙂 Když jsem vracel karty na lanovku do automatu (mají to fakt vychytané, že co jde recyklovat, to se vrací, a to tu ani nemají ty vlajky jako u nás, podporující sběr tříděného odpadu, myslím modrou a žlutou, tedy papír a plast, na žádné veřejné či statní budově), otevřel jsem si nedočkavě přihrádku na dvou eurovky. První jsem chytil, ale druhá mě lehce minula a spadla na podlahu. To by nebylo tak zlé, kdyby ta podlaha nebyla roštová. Takže milá dvou eurovka skončila v bruseli 🙁 . Dneska jsme měli plán navštívit Starý Smokovec, ale tentokrát automobilem. Je to od nás kousek, ostatně, tady je všechno kousek, takže za necelou půlhodinku jsme tam. Auto odkládáme na parkovišti a jdeme na zastávku lanovky. Tedy pozemní lanovky. Ta nás pak za sedm minut vynese o 200 metrů výškových výš na Hrebienok. Odtud jsme se vydali k Dlhému vodopádu na Studeném potoku. Tedy úplně asfaltka to nebyla, ale nakonec jsme v pořádku došli. A to dokonce po dvou… Vodopád byl opravdu úžasný, a ani lidí tam nebylo moc. Pokoukáme, pofotíme a vracíme se zpět. Cestou brzdíme na Bílikově chatě, kde se občerstvíme, a pokračujeme zpět ke stanici lanovky. Během deseti minut se vracíme dolů k parkovišti. Jedeme na hotel, kde dáváme hoďku pauzu. Po té jdeme na malou svačinku, a pokračujeme k Jezírkům Lásky, a od nich pak ke Štrbskému plesu, které ještě jednou obcházíme, aby se nám lépe vrylo do paměti. Cestou na hotel se stavujeme pro suvenýry a v sámošce. Pak pokoj a po chvilce odchod do baru na Tatranská čaj. No, a pak z pátky zase na pokoj (správně by mělo být do apartmánu), kde dopisuju deník, čteme si, a jsme spokojený. Pro větší autentičnost pobytu jsem stáhnul film Anděl na horách, který si právě teď pouštíme!