Vstáváme jako vždycky, tedy v devět hodin 🙂 . Venku už je krásných dvacetšest stupňů, takže bude zase žůžo den 🙁 . Hned po snídani vyrážíme na zámek, než se to úplně rozpálí. Jenže ouha, na zámku mají Rozprávkový deň, takže je tam milion až dva dětí, takže se dovnitř nedostaneme. Ale aspoň jsme viděli prince a Bílou paní 🙂 . Po pravdě, my jsme na prohlídku stejně nechtěli, ale jsme Češi, tak si musíme trochu stěžovat 🙂 . Zámek je opravdu fotogenický! Po prohlídce okolí a zámeckého parku se jdeme juknout na Bojnické kúpele. Dále pokračujeme na stezku v oblacích. Ta se jmenovala Čajka v oblacích. Později zjišťujeme, že čajka není ani auto, ani hodinky, ale pták, podobný rackovi. Nahoru se šlo úplně parádně, protože chodník byl upraven pro vozíčkáře, tzn. stoupání do šesti procent. Rozhled luxusní, slunce a bezvětří. Cestou na rozhlednu jsme procházeli rodícím se Jurským parkem. Až to dodělají, bude to perfektní park pro děti!!! Jestli se tedy z těch oblud nepokakají 🙂 . Protože tím památky a atrakce v Bojnicích skončili, našla Ivana v blízkosti důl Cígel, ve kterém je báňské muzeum. Na vrátnici byla babka, která nám řekla, že se tam nesmí, a táhněte, nebo pustím psa 🙂 . Nebo tak nějak podobně to říkala. Každopádně nás odkázala na nějakého člověka, který exkurze organizuje. Volám mu, a byl velmi komunikativní, takže do dolu fáráme zítra před desátou!!! Doma zjišťujeme, že to byl ředitel muzea 🙂 . Následuje cesta na penzion, oběd, a pauza v apartmánu, protože v pětašedesáti stupních se odmítám pohybovat. A protože už opravdu tady není nic, co by stálo za shlédnutí, jdeme se podívat alespoň na místní letiště, kde doufáme, bude bufíček jako na letišti Mosteckém. A byl, a úplně parádní! Takže kafčo, ruská zmrzlina, pivson, kola… Na zpáteční cestu se slunce obzvlášť připravilo, a snaží se nás sežehnout. Ale dobrý, domů, se zastávkou přes Kaufland, dojdeme v pořádku. A hup do sprchy, a pak na lehátka do stínu. V lednici se už chladí víno, v televizi klasicky nic, tak budeme meditovat 🙂 .